Americký expert Burkhard Militzer v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences předložil teorii, že pod atmosférou planet bohatou na vodík a helium je tekutá vrstva vody a vodíku.
Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s Harvardskou univerzitou a Smithsonovým institutem potvrdili existenci exoplanety typu mini-neptun, která nese název TOI-2458 b.
Nově objevená exoplaneta, tedy planeta mimo Sluneční soustavu, má strukturu podobnou cukrové vatě. „Ta planeta není žádný drobeček, má asi 40 hmotností Země,“ vysvětluje Marek Skarka z Akademie věd.
Zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian. „Tento objev potvrzuje, jak málo toho o vesmíru víme,“ říká astrofyzik.
Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou.
Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá blízko hvězdy - blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce. Díky slunečnímu záření je teplota na povrchu asi 1800 stupňů Celsia.
Venuše se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Lepší pochopení této změny je podle vědců důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.
Asteroid, který dostal název 2023 BU, bude blíže Zemi, než jsou například geostacionární družice. Ty se nacházejí ve výšce přes 35 tisíc kilometrů od Země.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici se dostala první soukromá výprava. Kam se ještě lidstvo podívá? Odpovědi hledá popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.
Nová planeta obíhá kolem hvězdy AB Aurigae ve vzdálenosti asi 90 astronomických jednotek, tedy 90krát dál než Země kolem Slunce. A asi třikrát dál než nejvzdálenější planeta naší soustavy Neptun.
„V následujících dnech můžeme časně ráno, okolo 6.30, vyhlížet velice nízko nad jihovýchodním obzorem trojici planet: Venuši, Mars a Merkur,“ uvedl Horálek.
Tišší prostředí pak podle vědců přispělo k tomu, že jejich přístroje dokázaly zaznamenat i velmi slabá zemětřesení, která jindy kvůli hlučnosti změřit nelze.
Studii o objevu publikoval časopis Nature Geoscience. Vědci v nízkotlaké komoře simulovali podmínky Marsu, kde je hustota atmosféry zhruba 150krát nižší než v případě Země.
Carnegieho institut požádal veřejnost o pomoc s vymyšlením jmen. Podmínkou je, že musí být pojmenovány po velikánech ze severské, galské nebo inuitské mytologie.
Planeta je zhruba osmkrát masivnější než Země. K2-18b obíhá kolem malého červeného trpaslíka. Je součástí souhvězdí lva a od Země je vzdálená 110 světelných let.
K současným třem bilionům stromů, jež na Zemi jsou, by bylo podle vědeckých výpočtů třeba přidat další bilion. Studie navíc přichází i s návrhem míst, kde by se nové lesy měly objevit.
Nahrávky vybere mezinárodní porota ze zvuků, které můžou lidé z celého světa až do 20. května nahrávat na web časopisu Vesmír. Zvuky musí být maximálně 30 sekund dlouhé a do 10 MB velikosti.
Účastníci jedné ze dvou letošních antarktických expedic Masarykovy univerzity měli za úkol především uklidit okolí stanice, kterou si univerzita nově pronajala.
Metoda se nazývá solární geoinženýrství. Lze ji provádět různými způsoby, ale nejpravděpodobnější je rozprašování oxidu siřičitého do atmosféry, podobně jako to dělají například sopky.
Sonda, která na konci ledna oslavila 15 let na povrchu rudé planety, měla plánovanou životnost 90 dní. Tu ale o několik řádů překonala a hlásit se Zemi kvůli prachové bouři přestala až loni v červnu.
Úkaz bude možné pozorovat téměř na všech hvězdárnách v Česku, ale jen v případě příznivého počasí. Lepší podívanou nabídnou podle astronomů ty hvězdárny, které mají dobrý západní obzor.
Vysoká produkce a konzumace masných produktů zatěžuje planetu a vědci i aktivisté dlouhodobě varují před dopady na klima. Řešením má být větší důraz na rostlinnou stravu.