Místo moře oběžná dráha? První soukromá výprava na ISS je významný krok, říká publicista
Matěj Skalický mluví s popularizátorem kosmonautiky Dušanem Majerem.
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
„Space X a společnost Axiom Space odstartovaly svou první soukromou misi. (CBS News, 8.4.2022) “
„NASA plánovanou misi houstonské společnosti Axiom Space uvítala jako milník komerčních vesmírných letů (ČRo Plus 8. 4. 2022)“
„NASA a další říkají, že je to milník v komerčních vesmírných letech, kritici ale upozorňují, že tento vesmírný závod musí podléhat regulacím (Al Jazeera, 10.4.2022)“
„Tři platící pasažéři, civilisti, vesmírní turisti.. (CBS News, 8.4.2022)“
„Jedná se o novou kategorii astronautů vytvořených soukromým průmyslem, které si vybrala soukromá společnost (Today, 8.4.2022)“
Za jak významnou zprávu považujete ten, promiňte mi, výlet tří turistů-astronautů do vesmíru? Je to velký skok pro lidstvo?
Já bych řekl, že to je určitě významný krok. Samozřejmě někdo může namítnout, že turisté už ve vesmíru byli nebo, že už dokonce byli turisté na mezinárodní kosmické stanici nebo, že turisté už letěli v lodi Crew Dragon. To všechno je pravda. Ale toto je první lét turistů v lodi Crew Dragon na mezinárodní kosmickou stanici. No a nebojím se říct, že se tím v podstatě otevírá nová éra pilotované kosmonautiky, protože společnost Axiom Space má do budoucna s mezinárodní kosmickou stanicí velké plány, co se týče toho komerčního výzkumu. No a právě mise Axiom 1 je takovým prvním důležitým krokem vpřed.
Co je vůbec ta firma Axiom Space, která za touto tedy první soukromou misí v lodi Crew Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici stojí, zač?
Je to společnost, která byla založena před několika lety a stojí za ní lidé, kteří nejsou žádní nováčci na poli kosmonautiky. Mají za sebou zkušenosti, ať už z NASA nebo nějakých podobných kosmických firem, které se točí právě kolem kosmonautiky, ať už pilotované nebo nepilotované. Takže rozhodně to prostředí znají velmi dobře. A dali si za cíl využít toho, že agentura NASA se před lety rozhodla mnohem více vsadit na komercionalizaci nízké oběžné dráhy.
Ono to začalo už tím, že poté, co NASA vyřadila z provozu raketoplány, tak vsadila na soukromé firmy, u kterých si bude kupovat službu zásobování mezinárodní kosmické stanice nejprve nákladem a později lidmi. To byl takový testovací provoz. A když se ukázalo, že to funguje, tak se NASA rozhodla, že bude těch soukromých firem využívat mnohem více. V současné době počítá s tím, že si bude u soukromých firem kupovat prostor na komerčních lunárních landerech bezpilotních, které budou dopravovat vědecké přístroje, technologické demonstrátory na povrch Měsíce. Soukromé firmy dodají komerční pilotované lunární landery, které zajistí v rámci programu Artemis dopravu astronautů na povrch Měsíce. No a součástí toho je i využívání, řekněme komerčních kosmických stanic na nízké oběžné dráze Země.
Zatímco teď probíhá výzkum na mezinárodní kosmické stanici, tak po roce 2031 by NASA chtěla, aby mezinárodní kosmická stanice přestala fungovat a místo ní, aby byla na oběžné dráze buďto jedna nebo více menších komerčních stanic, u kterých by si zákazníci, soukromé firmy, případně univerzity, vládní agentury mohly zaplatit pronájem určitého času, určitého prostoru na provádění vědeckých experimentů. A právě tohoto trendu chce firma Axiom Space využít a rozvíjet právě tento trh komerčních kosmických firem.
Kdo byli teď ti šťastní, kteří se tedy mohli na tu oběžnou dráhu vypravit? Vědci, miliardáři?
Byl mezi nimi jeden bývalý profesionální astronaut Michael López-Alegría, který působil několik let v NASA právě na pozici astronauta.
„Mike, Larry, Eyton, Mark, you guys look great (YouTube, NASA video, 9.4.2022) “
„Velitelem je viceprezident Axiomu pro obchodní rozvoj a zároveň bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría (ČRo Plus, 8.4.2022) “
„Musím vám říct, tohle je něco. Nemůžu ani vyslovit, jaká zábava je být v Dragonu a poslední den a půl sledovat tváře těch mužů, jak září (YouTube, NASA video, 9.4.2022) “
Navštívil mezinárodní kosmickou stanici, letěl na raketoplánech, letěl na Sojuzu a teď letěl právě na Crew Dragon. Takže má už hodně zkušeností.
„Pilotem je další zaměstnanec Axiomu letec Larry Connor z Ohia. Dalšími členy posádky jsou bývalý vojenský pilot z Izraele Eytan Stibbe a kanadský podnikatel a filantrop Mark Pathy (ČRo Plus, 8.4.2022) “
Co se týče těch samotných turistů, tak to jsou milionáři nebo miliardáři. Jeden z nich je Američan Larry Connor, ten je z nich nejstarší, je mu 72 let, ale velmi rád se věnuje třeba létání akrobatickému nebo závodí, ať už offroady nebo silniční závody v automobilech.
„Víme, že s tím přichází také zodpovědnost. A jako první civilní posádka to musíme udělat správně. (YouTube, NASA video, 9.4.2022)“
Třetím členem posádky je Kanaďan Mark Pathy, který navázal spolupráci s montrealskou dětskou nemocnicí, pro kterou na mezinárodní kosmické stanici prováděl nejrůznější experimenty.
„Je těžké najít slova. Je to úžasná cesta, nemluvím jen o posledních 24 hodinách, ale o všem, co s tím souvisí. Je to skvělé. (YouTube, NASA video, 9.4.2022) “
No a tu čtveřici uzavírá Izraelec Eytan Stibbe, což je také podnikatel. A má šanci stát se prvním Izraelcem, který se úspěšně vrátí z oběžné dráhy na Zemi.
Jak náročný byl výcvik těchto astronautů-amatérů? Co všechno museli zvládnout, než se vydali na Mezinárodní vesmírnou stanici?
Ten jejich výcvik byl v mnoha ohledech podobný výcviku, který podstupují běžní kosmonauti, kteří letí na mezinárodní kosmickou stanici. To znamená, že museli vyzkoušet třeba trénink přetížení. Trénovalo se, jak zvládají kritické situace, jestli jsou, řekněme, po psychické stránce dostatečně odolní. Trénovali třeba lety v letadle, které letí po parabolické dráze, v takovém tom letadle, ve kterém je na několik sekund navozen stav blízký mikrogravitaci, aby si zvykli na to, co jejich tělo čeká. No a pak se samozřejmě připravovali na ty jednotlivé vědecké experimenty, které prováděli na mezinárodní kosmické stanici.
No a samozřejmě co se týče Michaela Lopéze-Alegríi, bývalého astronauta, tak ten měl ten výcvik pochopitelně o něco složitější, protože na celé misi plnil roli velitele, takže měl na starosti třeba správu lodi Crew Dragon. To samé se týkalo i Larry Connora, který na misi Axiom 1 působí v roli pilota. Takže velitel a pilot mají ten výcvik o něco rozšířený, aby třeba tu kosmickou loď dokázali zvládat v případě nějakých nenadálých problémů. Ale celá posádka bez výjimky si musela vyzkoušet zvládání kritických situací, co mají dělat, když nastane nějaký problém, třeba dekomprese, co mají dělat v případě, že loď při startu aktivuje záchranný systém a ona přistane do oceánu. Takže museli si nacvičit takové ty krizové postupy, které mohly nastat.
Máme nějaké informace o tom, co na tyto prozatímní astronauty říkají astronauti-profesionálové?
Co se týče mise Axiom 1, tak tam žádná konkrétní reakce od jiných astronautů nebyla. Ale já se dovolím vrátit o několik let zpátky. Když se začalo vůbec spekulovat o tom, jestli má smysl posílat do vesmíru neprofesionály, ať už jim říkáme komerční astronauti nebo vesmírní turisté, to je jedno. A mě zaujal názor jednoho bývalého astronauta, který na tiskové konferenci prohlásil, že je všemi deseti za to, aby právě tito lidé do vesmíru létali. A vysvětlil to tím, že desítky let jsme do vesmíru posílali v uvozovkách supermany. Ty nejlepší z nejlepších, kteří prošli dokonalým několikaletým výcvikem a výběrem, aby se opravdu do vesmíru dostali ti nejlepší z nejlepších. Jenomže v mnoha ohledech tito lidé nereprezentují běžného člověka. Mnohem více informací, co se týče výzkumů z oboru biologie, tak dokáží lékaři vyčíst z pozorování reakcí běžného organismu, který není špičkový, ale je průměrný. Takže v tomto směru je ta kosmická turistika ohromně po vědecké stránce přínosná.
A ony se dají už po týdnu někde na Mezinárodní vesmírné stanici zjistit dopady na organismus třeba stavu beztíže a podobně?
Ty první reakce lidské tělo projevuje už zhruba po několika desítkách sekund. Samozřejmě jsou to drobnější změny. Zhruba po týdenním pobytu v mikrogravitaci už se projevuje kromě jiného třeba změna rozložení vody v těle. My, když jsme běžně na zemi, tak hodně vody je vázáno v nohách, protože pochopitelně ty jsou blíže Zemi a hlava má té vody méně. Kdežto na oběžné dráze, kde je mikrogravitace, tak se ta voda z nohou přelévá do zbytku těla. Takže ti kosmonauti třeba na některých záběrech mohli vypadat jako oteklí. To není náhoda, protože ta voda z těla, z nohou se jim přestěhovala do horních částí těla. A pak jsou tam další drobné změny, které se týkají třeba vidění, protože se mění třeba nitrooční tlak, ale to už jsou pak spíše věci, které se projevují při delším pobytu.
Koho vůbec napadlo, že bychom tedy mohli, a teď opět promiňte to zjednodušení, létat místo k moři na dovolenou, tak do vesmíru, na oběžnou dráhu?
Tento nápad byl už poměrně starý. V podstatě takovou první stopu můžeme najít už u agentury NASA, která před desítkami let vyhlásila program Učitel ve vesmíru, který měl do vesmíru dopravit učitele nebo učitelku vybrané z běžných učitelů ze Spojených států. Vyhrála to Christa McAuliff, ale bohužel zahynula při startu raketoplánu Challenger. Takže se nestala prvním kosmickým turistou nebo komerčním astronautem. Zkrátka a dobře, prvním neprofesionálem ve vesmíru.
Ale poté byla pauza a obnovila se tato snaha o vypouštění řekněme movitých platících zákazníků plus mínus zhruba tak v prvním desetiletí nového tisíciletí, kdy ruská kosmická agentura dopravila na mezinárodní kosmickou stanici několik platících turistů právě v kosmických lodích Sojuz, kteří pobývali několik dní na mezinárodní kosmické stanici. Poté, ačkoliv ten program byl poměrně úspěšný, tak byl ukončen. Důvodem bylo, že Sojuzy se staly jedinými loděmi, které vozily astronauty na mezinárodní kosmickou stanici, protože raketoplány dolétaly a v tu chvíli už prostě pro turisty nebylo místo. A teď se jim zase konečně dostává prostor.
Mluví se o tom čím dál víc. Zmínili jsme NASA, zmínili jsme Axiom Space, ale to nejsou jediné firmy, společnosti, agentury, které uvažují o tom, že by vozily lidi do vesmíru…
Je to tak. Stačí se podívat třeba do loňského roku na podzim, když startovala mise Inspiration 4, za kterou stál podnikatel Jared Isaacman, který koupil celou kosmickou loď Crew Dragon a pozval do ní tři amatéry. On sám byl amatérem, nebyl profesionální kosmonaut. A právě mise Inspiration 4 se stala první kosmickou misí v historii, ve které nebyl ani jeden profesionální kosmonaut, tehdy se naletělo na mezinárodní kosmickou stanici. Ta mise trvala pouhé tři dny, ale je to jakási známka toho, že opravdu tento prostor na oběžné dráze se skutečně otevírá v posledních letech mnohem širšímu spektru klientů - ať už jsou to milionáři, ale po nich přijdou brzy vědci, kteří budou právě na té oběžné dráze provádět třeba svůj výzkum pro svou univerzitu.
A když se teď podíváme spolu do budoucnosti, známe plány společností jako SpaceX Elona Muska, Blue Origin Jeffa Bezose, Virgin Galactic Richarda Bransona – víme, jaké mají plány s tou vesmírnou turistikou?
Tak já začnu od konce. Co se týče Virgin Galactic, tak ti by rádi zprovoznili svůj systém SpaceShip 2, který bude vozit komerční platící turisty na hranici kosmického prostoru zhruba do té výšky plus mínus sto kilometrů. Firma Virgin Galactic zatím ne tak úplně stojí o lety na oběžnou dráhu. Richard Branson má ve svém portfoliu ještě společnost Vigin Orbit, která disponuje malou raketou Launcher 1, která je schopná dopravit několik set kilogramů nákladu na nízkou oběžnou dráhu, ale je to pouze slabý nosič vypouštěný z podvěsu pod letadlem. To znamená, neslouží k pilotované kosmonautice.
Co se týče Blue Origin, tak ti mají k dispozici svůj suborbitální nosič New Shepard, který spolehlivě létá do výšky plus mínus 107 kilometrů, a poté přistává. To znamená, je znovupoužitelný. Ten by se měl do budoucna používat i nadále. Tam se žádné vylepšení nechystá. Kromě toho Blue Origin pracuje i na silnější raketě New Glenn, která má už mířit na oběžnou dráhu a podobně, jako to dělají první stupně raket Falcon 9, má přistávat na speciální mořské plošině na upravené lodi, takže bude znovu použitelný. Ovšem v tomto případě není tak úplně jasné, zda se někdy dočkáme pilotovaného letu na raketě New Glenn.
No a nakonec jsem si nechal firmu SpaceX, která má ty plány takové nejširší. Co se týče kosmické turistiky, tak tam určitě se bude dál pokračovat ve využívání kosmických lodí Crew Dragon. Ostatně už jsem tady zmínil Jareda Isaacmana, který stál za loňskou misí Inspiration 4. Tak u té to neskončí. Jared Isaacman před několika týdny představil program Polaris a v jeho rámci chce uskutečnit několik misí. Ta první - Polaris Dawn - by mohla proběhnout ještě letos a měla by při ní proběhnout první komerční vycházka z kosmické lodi Crew Dragon do volného kosmického prostoru.
Mimochodem známe finanční náročnost výpravy do vesmíru? Sdílí tyto informace ty společnosti, které takové služby chtějí poskytovat?
No, jak se to vezme, ty ceny alespoň řádově známe, ale konkrétně třeba na miliony dolarů to upřesněné není. Ale pokud řekneme, že třeba let v lodi Crew Dragon na oběžnou dráhu stojí okolo 30 až 50 milionů amerických dolarů na osobu, tak nebudeme daleko od pravdy.
Takže to jsou nejenom ekologicky, ale i velmi ekonomicky náročné cesty.
Co se týče té ekologie, já bych v tomto případě byl trošičku opatrnější, protože přece jenom ty rakety nestartují tak často, a i když najednou spálí třeba několik set tun pohonných látek, tak velkou část z toho tvoří kapalný kyslík, který atmosféru nijak neznečišťuje. Falcony létají na relativně ekologicky neškodnou směs kapalného kyslíku a speciálně upraveného leteckého petroleje, takže to rozhodně není to nejhorší, co je v kosmonautice možné. A těch raket celkově na celém světě startuje tak málo, že i kdyby se jejich počet řádově navýšil, tak to opravdu ná klima nebo na životní prostředí nebude mít absolutně žádný vliv.
A pak jsou tu ty znovu použitelné rakety, které se samy vracejí na ty plošiny, o kterých jste už mluvil.
Přesně tak. Co se týče té znovupoužitelnosti, tak první stupeň Falconu, který tvoří víc než 60 % výrobních nákladů, tak přistane, může být použit znovu, neshazuje se, nekončí v oceánu, ale může letět. V současné době už máme za sebou první stupně, které letěly dvanáctkrát, takže to je opravdu masivní znovupoužitelnost. A do budoucna ještě SpaceX připravuje systém Super Heavy Starship. Zatímco u Falconu se pořád zahazuje ten horní stupeň, který není možné zachránit, tak systém Super Heavy Starship, který bude využitelný i pro pilotované mise bude kompletně znovupoužitelný - jak nosná raketa Super Heavy, tak kosmická loď Starship.
Bavili jsme se o SpaceX, tak ten už také spřádá plány s NASA, jak se dostat na Mars. Tak tam se také turisté někdy podívají?
No, já si myslím, že jestli se toho dočkají naše děti, tak to bude fajn. Já si myslím, že první cíl turistů je v současné době nízká oběžná dráha Země, to znamená výška pár set kilometrů nad naší planetou.
Pak měsíc..
Pak měsíc. No, ale jako vydat se k Marsu, to není jen tak. Přece jenom - kosmické záření, k tomu Marsu se poletí několik měsíců, pak se tam několik měsíců bude čekat, několik měsíců na návrat. To už je skoro dva roky prázdnin.
Možná už spíš ta kolonizace zní jako rozumnější nápad než jen výlet na Mars.
Dá se přepokládat, že rozhodně ti první lidé, kteří se vypraví na Mars, tak budou nejprve vědci, kteří se budou vracet pochopitelně. Ale to se bavíme o řádu desítek let. Poté by mohli přijít na řadu nějací kolonizátoři. A teprve až poté, až budou založeny nějaké základy hotelů třeba na povrchu Marsu nebo něčeho takového momentálně sci-fi, tak tehdy by se tam třeba mohli vypravit turisté na výlet.
Tak pojďme zpátky na zem. Tedy aspoň metaforicky. Myslíte si, že se stane z té vesmírné turistiky, o které se teď bavíme - a bavíme se o té teda nízké orbitě Země - masová záležitost? Nebo to bude stále dlouhá léta jen jakýsi výstřelek miliardářů?
Dlouho si myslím, že to bude spíše pro majetné zájemce, ale čím více jich bude, tím více prostředků a firem bude, které začnou nabízet tyto lety, a za několik desítek let se z toho stane třeba trošičku masovější okruh pro zájemce. Nečekám, že to bude na úrovni třeba cenově Chorvatska nebo něčeho takového. Ale kdybych to přirovnal třeba k výletům na jižní pól nebo na Mount Everest, tak něco takového cenově by to za pár desítek let mohlo být. Ale že bychom si takto na nedělní odpoledne vyrazili místo na Kokořín na oběžnou dráhu jako rodina čtyřčlenná, tak to se asi moc očekávat nedá.
Související témata: podcast, Vinohradská 12, mezinárodní vesmírná stanice, ISS, Dušan Majer, vesmír, vesmírná loď, planeta, kosmonautika, astronaut