Zákon počítá s tím, že rodiče budou moci pobírat ošetřovné na děti do deseti let po celou dobu uzavření jejich zaplavené školy, v případě potřeby do konce března.
Rodina 87leté Marie z Holčovic na Bruntálsku přišla při povodních o veškeré zásoby dřeva. Se synem a snachou na to šetřili celý rok a mají strach, jak přečkají zimu.
„Ukrajinští vojáci jsou velmi vděční za veškerý výcvik, který jim tady byl poskytnutý, za přístup našich vojáků a vůbec podporu od české společnosti,“ říká předseda Team4Ukraine Jan Heřmánek.
„Samotná obec může stanovit místní podmínky, dát vyšší částku více zasaženým, nižší částku méně zasaženým,“ řekl ministr s tím, že starostové dokážou lépe než stát určit, kdo potřebuje jakou podporu.
Dobrovolníci plnili pytle pískem z plážového baru. Někteří si pytle odvezli na ochranu vlastních obydlí, jiní pomáhali zabezpečit samotný bar a podniky.
Důležité je doručení klíčových informací o tom, jak a kdy se evakuovat, o dostupnosti pomoci či předání nouzových čísel. Osobám se zdravotním postižením i seniorům je nutné zajistit evakuační vozidlo.
Nový balík pomoci podle nich zahrnuje střely protivzdušné obrany, munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, javeliny a další protitankové střely, systémy a vybavení pro boj s drony.
„Jednou z priorit je zabránit rozdělování rodin, což je v konfliktech časté. U starších dětí musíme myslet i na vazby s vrstevníky, škola má klíčovou sociální funkci,“ upozorňuje Anna Knutzenová.
Míša pomáhala taky třeba během covidu, nebo při náporu uprchlíků z Ukrajiny na začátku ruské invaze. Je jednou z více než 1,6 milionu lidí, kteří v Česku pomáhají bez nároku na jakoukoli odměnu.
Na ramíncích u zdi se třpytí slavnostní šaty a na policích kvetou pestrobarevné mýdlové květiny. V zadní místnosti ale ženy z Ukrajiny šijí vybavení pro ukrajinský batalion v Záporoží.
Lídři pěti zemí Evropské unie se v úterý večer na pražské schůzce shodli na závazku pokračovat v podpoře Ukrajiny. V rozhovoru o tom mluvil Tomáš Pojar, poradce vlády pro národní bezpečnost.
„Jsme v testovací fázi. Státy, které to myslí vážně, poslaly finanční prostředky v omezené míře. Chtějí si otestovat, jak český systém funguje,“ říká zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
„Každé ráno, když jsem se probudil, přál jsem si, aby už byl večer a já mohl jít zase spát.“ Herec Zdeněk Piškula šikanu z dětství ustál a teď radí, jak se jí zbavit ještě dříve.
Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje, v březnu předložila Evropská komise.
Český červený kříž má dnes 14 tisíc dobrovolníků a nabízí kurzy od první pomoci po mezinárodní humanitní právo. Letošním mottem světového dne Červeného kříže je Udržujme lidskost naživu.
Ještě pár let zpátky se zdálo, že se českému fundamentalistickému a ultrakonzervativnímu spolku Hnutí Pro život podařilo oklamat veřejnost i některé zástupce z řad odborníků a odbornic.
„Situace na frontě se bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.
Mentorky neposkytují odbornou pomoc, můžou ale klientům předat kontakty na odborníky. Organizace Women for Women by nyní chtěla za mentory získat i muže.
„Členové Aliance mají víc než 50 procent světového HDP, v pomoci Ukrajině je potřeba přidat,“ je přesvědčený český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Evropská komise vyčlení 500 milionů pro zbrojaře.„Výroba bude v maximální míře sloužit k zásobování Ukrajiny. Ale určitě nám nebude stačit k doplnění chybějících zásob evropských zemí,“ soudí Kraus.
Letos bude Ukrajina ze zahraničí potřebovat nejméně 37 miliard dolarů, což je v přepočtu zhruba 800 miliard korun, oznámil v pondělí ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Téměř pět miliard korun darovali Češi na humanitární pomoc a víc než jednu miliardu na zbraně a obranné vybavení od začátku války. Radiožurnál to zjistil u nejvýznamnějších humanitárních organizací.
Uvádí to páteční zpráva Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Co se týká EU, existuje podle něj stále výrazný rozdíl mezi slíbenou a skutečně poskytnutou pomocí Ukrajině.
„Když je většina žádostí vyřízena až za půl roku, tak to neplní základní účel,“ komentuje pomalé zpracovávání žádostí o pomoc advokátka Bílého kruhu bezpečí Pavlína Komedová.