Výsledek určí zbylí nerozhodnutí hlavně z klubu ANO a částečně i ODS. I na ně se v poslední době zaměřila pozornost sněmovních i lobbistických vyjednavačů z obou táborů.
Demokracie politiky naučila pravidlu nezlobit voliče nad míru. Tím se stabilizovaly poměry. Zároveň se zdá, že společnost bude žít z podstaty, kterou nashromáždily minulé generace, a zadluží budoucí.
Novela zákona o státním občanství, kterou ve Sněmovně předložili vládní poslanci, vzbuzuje nevoli u opozice. Občanství by totiž nebylo pouze pro děti a vnoučata exulantů, jako tomu bylo doposud.
Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly letos v lednu, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů, vychází to z průzkumu agentury Median.
„Jsme svědky toho, že ministr vnitra poklepává po kalendáři na střeše svého ministerstva“ říká Vondráček. „Je tady velmi jasně řečeno, že tam žádný politický tlak nebyl,“ argumentuje právník Němeček.
Vláda by mohla použít k udržení voličů témata jako manželství pro všechny nebo přijetí eura. Zdá se ale, že to nebude pro vládu snadné, protože ji v těchto otázkách drží v šachu konzervativní menšina.
V modelu s jednotlivými stranami si opoziční ANO polepšilo oproti listopadu o půl procentního bodu. O tři body lepší výsledek má v aktuálním průzkumu ODS.
„Před dvěma lety tvrdil, že je to naposledy, co kandiduje na předsedu hnutí ANO. Při zkušenosti s věrohodností jeho slov nepřekvapuje, že byl dnes opět zvolen předsedou,“ konstatoval premiér.
Nejsilnější poslanecká frakce opozičního hnutí ANO se 71 poslanci má dostávat každý měsíc 566 529 korun. Zkraje loňského roku činil příspěvek 574 128 korun. Klesl potom, co z hnutí vystoupil Vondrák.
Vláda chce ve středu rozhodnout, zda prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem. „V této chvíli je z mého pohledu efektivnější stabilní kontroly nahradit kontrolami namátkovými,“ říká Vít Rakušan.
Ministr spravedlnosti Blažek v diskusi řekl, že vztahy ve Sněmovně nejsou dobré a jsou mezi určitými skupinami vyhrocené, a to například mezi lídry jednotlivých politických uskupení.
Zavedení korespondenční volby je rozsáhlým sporem mezi vládou a opozicí. Odpůrci ji považují za protiústavní, zastánci poukazují na zkušenosti z jiných zemí.
Sněmovna v úterý dopoledne schválila na návrh vládní koalice omezení počtu vystoupení poslanců v debatě ke spornému uzákonění možnosti poštovního hlasování pro Čechy v cizině nejvýše na dvě.
Dálniční horečka, která díky rozjezdu investic zachvátila Česko, může skončit tím, že se staneme křižovatkou Evropy, přes kterou budou kamiony z Polska a Balkánu mířit do západní Evropy.
Vládní návrh zákona na zavedení možnosti korespondenční volby nyní projednává Sněmovna. Nesouhlasí s ní opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem.
Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny ke korespondenční volbě pokračovala druhým dnem. Slovo si hned na úvod vzal předseda SPD Tomio Okamura, který nakonec řečnil téměř jedenáct hodin.
„Rovnost by byla narušena tím, že lidé, kteří žijí v zahraničí, mají paradoxně větší možnosti než my, kteří žijeme tady,“ říká o korespondenční volbě šéf místopředseda SPD Radim Fiala.
Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu by sociální správa nižší penzi automaticky dorovnala. Předloha vládní novely nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Způsob korespondenčního hlasování může přispět k větší účasti občanů pobývajících v zahraničí. Zároveň není pravděpodobné, že by možnosti využili všichni. Dokonce se neočekává, že by to byla většina.
Do budoucna by se podle ministra vnitra měly propojit policejní, zbrojní a zdravotnické registry. Celospolečensky pak bude nutné zvyknout si na pravidlo „dívej se a mluv“.
Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý největší v historii Česka. Část státních výdajů pokryla tzv. windfall tax a daň z mimořádných zisků.