„V Dánsku zaměstnanci, který se stane nezaměstnaným, systém zajišťuje vysokou podporu, která téměř odpovídá jeho předchozímu příjmu,“ říká pro Český rozhlas Plus expert Petr Bezouška.
Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 3,6 procenta, v dubnu byla o 0,1 procentního bodu vyšší. Pokles způsobil hlavně rozjezd dalších sezonních prací a nástup turistické sezony.
Výpověď bez udání důvodu štěpí vládu. Občanská demokratická strana a TOP 09 tento krok podporují. Hnutí Starostů a nezávislých a Piráti váhají a chtějí dál jednat. Zato lidovci jsou jednoznačně proti.
„Česká ekonomika je málo inovativní. Právě flexibilita umožní, aby se trh práce a ekonomika více zpružnily,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Podle sociologa Daniela Prokopa by Česku prospělo uvolnění pracovního trhu, který je podle indexu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nadprůměrně zatížený různými regulacemi.
Podle NERV jsou ale změny potřeba na všech úrovních školství včetně mateřských škol, ve kterých je nyní nedostatek míst. To by mohl vyřešit návrh, aby povinnost zajistit místa dětem měly samy obce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v době napjatých veřejných financí navrhuje změny rodičovského příspěvku. Podporovat chce i dětské skupiny, z opozice zní obavy z odlivu pedagogických pracovníků.
„Naše zpoždění se už začíná jasně ukazovat na číslech. Zaostáváme za Polskem, projevuje se to v pomalém dohánění předcovidové ekonomické výkonnosti,” upozorňuje Špicar.
„Je zavádějící hodnotit budoucí potřeby na základě aktuální poptávky. Nyní jsou v důsledku války, geopolitických změn extrémně rychlé změny ve firmách a adaptace na nové technologie,“ míní Dombrovský.
„Když mají uprchlíci například sto korun na hodinu, musí být v práci co nejdéle a nemají čas na učení češtiny. Ta je ale pro kvalifikovanější pozice nutná,“ upozorňuje ředitelka Migračního konsorcia.
„Trend na pracovním trhu je jinde, je tažený větší flexibilitou a autonomií,“ je přesvědčen analytik Dombrovský. „Mnohdy je za odporem k tomu dát lidem volnost strach,“ dodává podnikatel Tuka.
„Rodiče, zpravidla ženy, si po tak dlouhé době, kterou se svými dětmi strávili, často nevěří. Je tam obrovská ztráta sebedůvěry. Říkají: Už ani nevím, jak se ovládá kopírka,“ říká Andrea Bohačíková.
Praha||Iva Hadj Moussa, Richard Vrdlovec|Ekonomika
Poslední rok byl pracovní trh podle Tomáše Ervína Dombrovského živý: „Hodně se nabíralo, lidé nebyli, takže si zájemci mohli říkat o lepší pracovní podmínky. Ale teď jsou lidé spíš v nejistotě.“
Státům východní a jihovýchodní Asie se po pandemii nemoci covid-19 daří nastartovat jejich ekonomiky mnohem lépe, než zemím ve zbytku světa. A na vlně tohoto úspěchu se vezou i některé české firmy.
Finanční situace samoživitelů se během covidové krize zhoršila, na tábory pro děti často chybí peníze, upozorňuje Mf Dnes. Deník varuje před zpožděním na D1. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Automobilový průmysl je dlouhodobě hlavním motorem slovenské ekonomiky. Kromě JLR a Volkswagenu montují vozidla na Slovensku také automobilky Kia a Stellantis.
V českém tisku se v úterý dočtete, že lidé během pandemie koronaviru častěji přestavují byty. Stavební spořitelny tak registrují rekordní zájem o úvěry určené na rekonstrukce, píše Právo.
Aerolinky v době pandemie nemohou piloty dostatečně využít. Ti si musí nyní přivydělat například rozvozem jídla nebo řízením metra, píše Mf Dnes. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
„Tím, že máme nejnižší nezaměstnanost a velký problém najít lidi, tak roboti, Průmysl 4.0 a samozřejmě umělá inteligence jsou budoucností našeho hospodářství,“ řekl premiér.
České firmy na práci najímají už i pracovníky z exotických zemí. Na stavbách se tak častěji objevují Nepálci, v masokombinátech zase Mongolové. Jak vypadají náborové akce na dálku?
Pětihodinovou pracovní dobu by v rámci svého zaměstnání ocenilo 45 procent Čechů. To ji pasuje mezi nejžádanější z netradičních benefitů, které fungují ve světě.
České stavebnictví je v dobré kondici. Firmy pro letošek odhadují více než pětiprocentní růst, který má pokračovat i v dalším roce. Problémem je ale nedostatek pracovníků.
V Česku pracuje na zaměstnanecký poměr zhruba o 100 tisíc cizinců více než před krizí v době tehdejší konjunktury. Tři čtvrtiny zahraničních zaměstnanců pocházely loni ze zemí EU.