Není důvod, aby se masově propouštělo. Nebojme se tolik, hájí flexi novelu rektor VŠE Dvořák
Prezident Petr Pavel minulý týden podepsal takzvanou flexi novelu zákoníku práce a potvrdil jednu z největších změn legislativy pro české pracovní prostředí za poslední roky. „Všechny změny jdou určitě správným směrem. Je důležité, že na této změně byla poměrně široká shoda včetně opozice,“ zdůrazňuje v pořadu Řečí peněz ekonom a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.
Flexi novela mění například zkušební dobu pro zaměstnance, která se prodlouží až o dva měsíce. Výpovědní lhůta se začne počítat doručením výpovědi. Zaměstnavatelé budou muset držet rodičům na rodičovské jejich původní místo do dvou let věku dítěte a na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, ovšem jen se souhlasem rodičů.
V čem pomůže českému pracovnímu trhu flexi novela zákoníku práce? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz s rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze Petrem Dvořákem
Změní se i podpora v nezaměstnanosti. V prvních měsících se zvýší z 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku, zato v posledních měsících klesne z nynějších 45 na procent 40.
Sjednocuje se také částka v případě propouštění i dobrovolné změně práce. Pokud člověk bez práce půjde na rekvalifikaci, tak bude dostávat 80 procent čistého výdělku.
„Myslím si, že jsme na to dlouho čekali,“ říká o změnách Dvořák a vysvětluje:
„Je důležité, abychom se podívali na strukturu nezaměstnanosti a poptávky po pracovní síle. Myslím, že obecně by se vyspělý pracovní trh měl vyznačovat vysokou flexibilitou, což na jedné straně dává větší prostor zaměstnavatelům, ale na druhé straně i svým způsobem zaměstnancům.“
„Často je to předkládáno a možná i vnímáno tak, že všichni zaměstnanci se musí bát o své zaměstnání. Myslím, že bychom měli být více sebevědomí – důvod k tomu, aby se masově propouštělo kdekoho, tady prostě není. Jinými slovy, nebojme se tolik, že nás někdo může propustit,“ doporučuje ekonom.
Vláda si od flexi novely slibuje zpružnění trhu práce pro zaměstnance i zaměstnavatele. Podporu mají změny také u Svazu průmyslu a dopravy, podle něj jde o klíčový nástroj, který může podpořit dynamiku českého pracovního trhu.
Svaz míní, že změna reaguje na potřeby jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. A zohledňuje například nástup digitalizace, nedostatek kvalifikované pracovní síly nebo nové pracovní trendy.
Bez udání důvodu? Ne
Poslanci schválili ‚flexinovelu‘ zákoníku práce, proti nebyl nikdo. Výpověď bez udání důvodu v ní chybí
Číst článek
Při projednávání flexi novely ve Sněmovně i v Senátu se velmi vášnivě diskutovala možnost takzvaného propuštění bez udání důvodů, ale s vyšším odstupným. Tento institut se nakonec do flexi novely nedostal. Rektor Vysoké školy ekonomické by však tuto změnu podpořil.
„Za prvé to musí být doprovázeno tím, že kdo přijde o zaměstnání, tak má dostatečný časový prostor i finanční zabezpečení, aby si mohl novou práci najít, aby měl možnost se případně rekvalifikovat. To je potřeba zdůraznit,“ objasňuje Dvořák.
„Druhá věc, když se řekne ‚můžete bez důvodu přijít o zaměstnání, chcete to?‘, tak a priori každý zaměstnanec řekne ‚ne, to nechci‘. Ale my to musíme podávat jiným způsobem. Já bych byl za určitých předpokladů pro to ještě více udělat trh flexibilní,“ doplňuje.
Výše mezd
Odboráři kritizují vládu i byznys za to, že Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě. Stát tak udržuje ekonomiku, jejíž konkurenceschopnost je založená na nízkých nákladech na zaměstnance.
21:24
Mzdy v Česku jsou nízké, minimální mzda 20 800 korun na důstojné živobytí nestačí, říká Prokop
Číst článek
Před rokem přijala současná vláda valorizační schéma minimální mzdy. Do roku 2029 by se měla dostat na 47 procent průměrného výdělku. Podle prvních propočtů by se začátkem roku mohla minimální mzda přehoupnout přes 22 500 hrubého.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek by v Česku měla být 45 865 korun. V Praze a ve velkých městech ještě více, protože jsou tam vyšší náklady na bydlení a život. Tam je minimální důstojná mzda 53 953 korun, přičemž průměrná mzda je nějakých 46 000 korun.
„Musím říct, že si myslím, že máme potenciál na to, aby mzdy byly v Česku vyšší. Určitě bylo očekávání, že v současné době už mzdy budou vyšší. Na druhou stranu je potřeba se na to dívat z toho pohledu, že nelze vyplácet vyšší mzdy, pokud na ně firmy nebo ten, kdo je vyplácí, nemá. Nejedná se jenom o firmy, jedná se i o stát a ty, kteří jsou hrazení ze státních, respektive z veřejných prostředků,“ dodává Dvořák.
Celý díl pořadu Řečí peněz s rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze Petrem Dvořákem si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
