Na 1900 selat a prasnic uhynulo dnes ráno při požáru v jednom z objektů rozsáhlého zemědělského areálu v Kojetíně na Přerovsku. Škody podle odhadů přesáhnou pět milionů korun.
Děti, které se budou učit podle publikací Oxford University Press (OUP), možná dlouho nebudou tušit o existenci prasat, vepřových klobás nebo anglické slaniny. Zmínky o těchto věcech prestižní vydavatelství autorům nových dětských publikací zakázalo. Bojí se, že by knížky mohly zranit cítění muslimských a židovských čtenářů. Krok vydavatelství vyvolal v Británii bouřlivé reakce v muslimské a židovské komunitě i mezi zákonodárci.
Prasata se opět vracejí do chlívků na Vysočině. Po deseti letech skomírání začali farmáři chovy obnovovat a rozšiřovat. Za poslední rok o téměř 600 kusů. Pomohl jim větší zájem státu, který živočišnou výrobu výrazně podpořil.
Olomoucká zoo si do nového roku pořídila další zvířecí druh - štětkouny africké. Jedná se o nejpestřeji zbarvená prasata. Svůj název dostala podle štětek na špičkách ušních boltců. V Olomouci dlouhodobě tento druh zvířat chyběl a jejich výběh bude součástí nového tropického afrického pavilonu.
Němečtí ekologové varují před systematickým používáním hormonů při chovu prasat. Podle nejnovější studie, kterou spolek životního prostředí Bund představí dnes v Berlíně, se hormony využívají především při reprodukci prasat.
Myslivci chtějí pochytat přemnožené divočáky do pastí. Ministerstvo jim nyní povoluje použít speciálně upravené klece. Myslivci z Budkova na Třebíčsku je už mají dokonce ve výrobě.
Rozryté zahrádky, fotbalová hřiště, pole nebo dokonce přistávací dráhy na letišti - to je práce přemnožených divokých prasat. Na Plzeňsku už letos divočáci způsobili milionové škody a nikdo si s tím neví rady.
Rozryté zahrady, zahrádky i městské parky a kolem pobíhající divoká prasata. To není obrázek ze žádné zoologické zahrady, ale skoro každodenní realita v Mníšku pod Brdy. Divočáci, kteří se přemnožili v Brdech, tam totiž stále častěji chodí za potravou do města a ničí, co se dá. A nejde jen o majetek, lidé se bojí i o zdraví. Sepsali už i petici, kterou podepsalo 2500 tisíce obyvatel.
Což takhle trochu se prohrábnout v popelnicích a najít něco k večeři? Ačkoli to nezní dvakrát povzbudivě, stovky a možná tisíce Čechů to dělají, a to nikoli z hladu, ale z přesvědčení. Říkají si freegani a takzvané dumpstrování považují za životní styl.
Už pátý den plavou v jedné čínské řece u Šanghaje mrtvá prasata a pořád se ještě neví, kdo a proč zhruba tři tisíce zvířat do řeky naházel. Vyšetřování pokračuje za rozhořčených protestů veřejnosti, kterou pobouřilo, že mršiny kontaminovaly jeden z hlavních zdrojů vody tohoto čínského města.
Po letech kontinuálního poklesu loni stoupla v Královéhradeckém kraji produkce masa. Alespoň to vyplývá z čísel Českého statistického úřadu. Zemědělci ale říkají, že se jedná jen o krátkodobý výkyv. Podmínky pro české zemědělce se prý nezlepšují a chovů prasat a skotu stále ubývá.
A co prasata, mají si s čím hrát? Tak se dnes ptají úředníci Evropské komise. Od začátku ledna totiž platí unijní směrnice, podle které musí mít chovaná zvířata zábavu – tedy trvalý přístup k materiálům, se kterými si můžou hrát. A tak jim farmáři dávají PET láhve, anebo dokonce instalují do chléva tablety. Na snížení stresu je dobrá i hudba.
Cena vepřového masa má jít prudce nahoru. Podle odhadů o víc než 10 korun. Mohou za to vysoké ceny krmiv, za kterými stojí horší úroda. Zatímco běžní spotřebitelé ruší grilování, chovatelé prasat vyšší ceny pochopitelně vítají. Poslední tři roky prý podnikání dotují ze svého.
Evropská unie zpřísnila podmínky pro chov prasat. Ne všichni zemědělci je ale splní, a tak nejspíš nastane stejná situace jako nedávno s vejci. Vepřového bude na trhu málo a jeho cena poroste. Odhady říkají, že to bude o 10 až 20 procent.
Vepřové maso na podzim podraží až o dvacet procent. Myslí si to prezident Agrární komory Jan Veleba, podle kterého je důvodem klesající počet prasnic a selat českých chovatelů spolu s vysokou cenou selat ze zahraničí.
Na Děčínsku začínají řádit divoká prasata. Pronikají i do obydlených částí měst a obcí, kde ničí zahrádky. Problémy s tlupami divočáků musí řešit také Česká Kamenice. V polovině října tam proto začne intenzivnější odlov černé zvěře.
3:36
|Klára Stejskalová, Martin Hromádka, Jaroslav Šonka|Zprávy ze světa
Dioxinový skandál v Německu nebere konce. Dolnosaské úřady dnes oznámily, že jedovatou sloučeninu laboratoře odhalily i ve vepřovém mase. Jde o první takový nález, podle místních úřadů mohou následovat i další případy.
Tchajwan zavádí originální způsob, jak snížit odpad ze živočišných farem. Tajpej totiž v rámci úsilí za zlepšení životního prostředí začne cvičit prasata, aby se naučila chodit na zvláštní toalety. Dnes se na Tchajwanu chová 6,5 milionů prasat, podle odborníků se tak objem vypouštěných odpadních vod sníží minimálně o 50 procent.
V chudých káhirských předměstích se utkali chovatelé prasat s policejními jednotkami. Plán egyptské vlády vybít všechny vepře v zemi tak naráží na odpor.
Evropská komise přijala mimořádná opatření proti šíření prasečího moru ze Slovenska. Nemoc se objevila na dvou farmách v Levicích a v Rimavské Sobotě. V Česku riziko nákazy nehrozí a pro chovatele neplatí ani žádná omezení, potvrdil Radiožurnálu mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Evropská komise navrhla podporu vývozu vepřového masa. Chovatelé prasat se v celé sedmadvacítce dostávají do problémů. Na vině jsou především rostoucí ceny krmiv a slabý dolar, který podporuje americké vývozce.