Podle prezidenta Veterinární komory Ondřeje Rychlíka je profesní omezení absolventů v rozporu s evropskou legislativou. Změny proto vyžadují právní posouzení.

„My to necháme posoudit ministerstvem zemědělství a pak uvidíme, co dál,“ řekl Radiožurnálu Rychlík s tím, že účinnost omezení se odkládá o rok.

Studentům se návrh komory nelíbí. Považují ho za diskriminaci na trhu práce a své starší kolegy podezírají z toho, že chtějí vytěsnit mladou konkurenci.

„Mohlo by to dopadnout jako jinde v cizině, kde studenti dokonce platí za to, že u někoho mohou vykonávat praxi,“ poukazuje například studentka šestého ročníku Veterinární fakulty v Brně Markéta Řepová.

Veterinář Michal Vítek z Hustopeče argumentuje tím, že za návrhem omezit absolventy v samostatné praxi stojí snaha o kvalitnější služby. Na své straně má další kolegy, kteří se k návrhu připojili, sám ale uznává, že absolventi do jisté míry konkurencí jsou. „Prosazují se jinak než kvalitou. Třeba dumpingovými cenami,“ podotkl Vítek.

Pokud by změna skutečně začala platit, budou mladí zvěrolékaři v těžší situaci než zubaři. Ti mohou po ukončení Lékařské fakulty začít okamžitě trhat zuby, zatímco studenti veteriny by k samostatnému trhání psích zubů potřebovali dva roky praxe.

Ľubomír Smatana, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít