Cena překonala odhady, které byly mezi 4 až 6 miliony dolarů. Částka převýšila i předchozí aukční rekord. Za pozůstatky tyranosaura rexe přezdívaného Stan zaplatil zájemce 31,8 milionu dolarů.
„Když vejdu do katolického kostela, tak tam bude kříž. Stejně tak, když člověk vejde do chemické laboratoře, tak tam uvidí periodickou tabulku,“ říká vědec Pavel Jungwirth.
„Vyrábíme zákopové svíčky, což jsou svíčky v plechovce, které jsou užitečné pro civilisty a vojáky,“ vysvětluje vesmírný inženýr Jan Lukačevič pro Radiožurnál.
Němečtí vědci našli kamenný val a pojmenovali ho Blinkerwall. Je možné, že pochází ještě z doby ledové. Nachází se zhruba 10 kilometrů od pobřeží u Reriku v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Zatím největší genetická studie „magických“ hub ukazuje, že se vyvinuly před 65 miliony let a prohlubuje naše znalosti o jejich psychoaktivních sloučeninách.
Od první cesty vědců na západní pobřeží Jihoafrické republiky k zahájení pátrání po zlatokrtovi, který zřídkakdy zanechává stopy po svých tunelech a téměř „plave“ pod dunami, uběhly tři roky.
Naklonování ovce Dolly otevřelo cestu bezprecedentnímu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Metoda je teoreticky použitelná i v případě člověka, a budila proto značné kontroverze.
„Máme zde experimenty, kde sečeme jednou za rok, jednou za dva roky, jeden rok mulčování, druhý rok sečení a vyhodnocujeme, jaký to má vliv na druhovou diverzitu a na živiny v půdě,“ říká vědec Pavlů.
Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.
Americké výzkumy přišly na souvislost mezi velikostí organismu a šancí na přežití v přírodě. „Nejvíc tady ale máme bakterií a organismů, které nevidíme,“ upozorňuje bioinformatik Jan Pačes.
Makak se někdy netrefí do ořechu, kameny třísknou o sebe a kus se ulomí. Podle studie mívají úlomky stejný tvar jako archeologické nálezy z doby kamenné, nástroje z pravěku staré až 3 miliony let.
To, co doložili vědci, zaujalo i badatele, kteří studují středověkou literaturu. Ukázalo se, že obrázky příšer v severské literatuře ze 13.století se nemusí vztahovat jen ke smyšleným příběhům.
Nálezům prehistorických zvířat napomáhá tání věčně zmrzlé půdy vlivem klimatických změn. Vědci na ruském východě v uplynulých letech objevili mamuty, nosorožce srstnaté či mláďata lva jeskynního.