Mikroplasty mění k horšímu složení střevních bakterií, potvrdila to studie mořských ptáků
Ve střevech dvou druhů buřňáků se našly mikroplasty, plastové částice kratší než pět milimetrů. Podle zjištění vědců z několika institucí, včetně McGillovy univerzity v Kanadě, se jejich vlivem u ptáků změnily vlastnosti mikrobiomu ve střevě. O důsledcích rostoucího množství mikroplastů v přírodě diskutují v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus odborníci na životní prostředí Petra Innemanová a Vojtěch Kotecký.
Zatímco přítomnost patogenů a rezistentních mikrobů pod vlivem mikroplastů vzrostla, užitečných bakterií, jako jsou lactobacily, v ptačím střevě ubylo. Studie vyšla v časopise Nature Ecology and Evolution.
„Mořští ptáci nejenže konzumují mikroplasty, ale má to vliv i na jejich organismus,“ potvrzuje Vojtěch Kotecký, zoolog, jehož doménou jsou otázky životního prostředí.
Většinu mikroplastů přijímáme s jídlem a stejně jsou na tom mořští ptáci. Otázkou je, co s organismem zvířat nebo člověka dělají různé koncentrace a dávky.
Nejen proto bylo cenné, že se studie odehrála ve volné přírodě. Vědci odebírali vzorky přímo z trávicího traktu mořských ptáků, kteří jsou vystaveni reálným koncentracím mikroplastů.
„Proběhl tam nějaký boj imunitní reakce organismu a mikrobiomu samotného. Když se mikroplasty blížily ke konci trávicího traktu, byly podstatně čistší než na začátku,“ upozorňuje Vojtěch Kotecký.
Koberec v místnosti
Mikroplasty působí i na lidský organismus. Řídí mnohé od trávení přes imunitu k nervovému systému. Nové a nové studie povyšují jeho význam pro naše zdraví.
Oceány obsahují dva miliony tun mikroplastů. Studie poukazuje na prudký nárůst od roku 2005
Číst článek
„Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné,“ říká odbornice na životní prostředí Petra Innemanová. Podle ní si to ale často neuvědomujeme. Stačí třeba jen zátěžový koberec v místnosti nebo příliš časté praní.
Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.
Pro vyvážení účinků antibiotik dostáváme obvykle doporučení brát probiotika společně s prebiotiky. Prebiotika jsou něco jako podpůrné nosiče, které usnadňují usídlení prospěšných bakterií ve střevě.
„Mikroplasty jsou velmi špatná prebiotika, mikrobiom ovlivňují spíš negativně,“ vysvětluje Innemanová. Ve střevech buřňáků se vyskytly i patogeny, z nichž některé byly odolné proti antibiotikům.
„Mikroplast poskytuje každopádně plochu, protože je hydrofobní. Spíš se na něm usídlí bakteriální kmeny, které budou například zodpovědné za degradaci plastu,“ říká vědkyně.
Dno oceánu
Některé bakterie dokážou zpracovávat plasty. Dělají to ale velmi pomalu. Defragmentace plastů trvá dlouho, ale jejich celková mineralizace je ještě pomalejší, a tak se mikroplasty hromadí na dně oceánů.
„Bakterie nasednou na plast a vytvoří biofilm, tak brání rozkladu UV zářením, vytvoří sluneční clonu,“ vysvětluje další rizika Innemanová. Takto zatížený úlomek plastu klesne ke dnu a o to déle v moři zůstane.
Poslechněte si celou Laboratoř na začátku článku. Debatují odborníci na životní prostředí Petra Innemanová a Vojtěch Kotecký.
