Lysohlávky existovaly miliony let před lidmi, ukázala zatím nejrozsáhlejší studie v historii
Zatím největší genetická studie „magických“ hub ukazuje, že se vyvinuly před 65 miliony let a prohlubuje naše znalosti o jejich psychoaktivních sloučeninách. Studie přinesla nové poznatky a poskytla tak biotechnologům další nástroje k jejich zkoumání.
Ve studii nedávno zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences analyzovali vědci ze Spojených států, Velké Británie a Mexika genomy více než 50 hub z rodu Psilocybe – skupiny, jejíž téměř všichni členové obsahují halucinogeny psilocybin a psilocin.
Psychedelika jako lék na deprese? V mozku se vytvoří hustší síť propojení, říká lékařka
Číst článek
Přestože se psilocybinu dostalo velké pozornosti díky jeho slibnému potenciálu pro léčbu duševních onemocnění, depresí nebo pro paliativní péči, jen velmi málo ze zhruba 165 druhů hub, které ho vytváří, vědci dosud zkoumali, píše server Vice.
„Ke skutečnému prozkoumání všech jedinečných vlastností různých druhů halucinogenních hub je zapotřebí genetika,“ řekl spoluautor a kurátor mykologie v Přírodovědném muzeu v Utahu Bryn Dentinger.
Spolu se svým týmem zjistil, že se schopnost produkovat psilocybin u hub vyvinula v evoluční historii přibližně před 65 miliony let. Nejstarší lidský druh se objevil na scéně zhruba před dvěma miliony let a moderní Homo sapiens se vyvinul před 300 000 lety.
Přínos pro medicínu
Před touto studií neměli vědci přesný odhad, kdy se schopnost u hub vyvinula. Studie jako celek nejen identifikuje konkrétní geny, které jsou předmětem zájmu vědců, ale také vytváří základ pro výzkumníky, aby mohli objevit nové terapeutické sloučeniny tím, že zdokumentují rozmanitost těchto halucinogenních hub.
2:54
Nejoblíbenějšími psychedeliky Čechů jsou LSD a houby, ukázal výzkum. Experti ale varují před riziky
Číst článek
V roce 2020 si vědecký tým dal za cíl sekvenovat všechny druhy Psilocybe. Ačkoli se jim ho částečně podařilo naplnit, Detinger říká, že je brzdí regulace, stigma a nejasnosti, které houby obklopují.
Dodává, že dlouho přetrvávající pochybnosti kolem hub mají na svědomí, že došlo k rozmachu „podzemního sekundárního vědeckého“ výzkumu, který v některých případech přinesl dezinformace.
Navíc je stále obtížné získat na tento druh práce finanční prostředky od velkých agentur, a to i přes potenciální pozitivní vědecké a terapeutické výsledky.
