Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43 716 korun). Polské mzdy překonaly ty české.
Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale již od začátku roku 2014. Reálně ale kvůli vysoké inflaci od posledního čtvrtletí roku 2021 až do konce roku 2023 klesala.
„Větší část důchodů obvykle tvoří procentní výměra, která se odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let,“ přibližuje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejnižší nominální růst zaznamenala Praha.
Nezaměstnanost i počet lidí bez práce na Slovensku loni klesly druhým rokem v řadě. Srovnání s dřívějším obdobím není možné, a to kvůli změně metodiky vykazování nezaměstnanosti v roce 2021.
Průměrná mzda v Česku se meziročně zvýšila o 7,1 procenta, reálně se ale díky inflace propadla, a to už osmý kvartál v řadě. Podle ekonomky Horské by pomohla větší nezaměstnanost.
Letos se minimální mzda zvedla o 1100 korun. Nyní odpovídá nejnižší výdělek zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Do roku 2028 by se měla dostat na 45 procent.
Vládní úsporný balíček zavádí pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění. Mění odvody živnostníkům. Nově má navíc vzniknout i limit pro lidi, kteří mají uzavřených více dohod o provedení práce.
„Věřím, že vláda dodrží slib 130 % pro učitele, ale rozhodně to nebude v příštím roce. Pokud nedojde k dramatickému navýšení rozpočtu školství, závazek dodržen nebude,“ říká exministr školství Plaga
Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasí. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce.
Růst průměrné mzdy se stále nevyrovnal inflaci a reálné výdělky tak klesají. Změnit by se to mohlo příští rok. Podle ekonoma Münicha ale Česku chybí dlouhodobé reformy.
Relativně nejlépe na tom učitelé byli v roce 2021. Tehdy dosáhli na skoro 80 procent průměrné mzdy všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Letos to ale bude v průměru jen asi 72 procent.
„Státní penzijní fond bude mít stejné podmínky jako ostatní. Nic to nezmění,“ říká v pořadu Peníze a vliv šéfka Asociaci pro kapitálový trh Jana Brodani.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 7,2 procenta na 52 814 Kč. Po započtení inflace ale reálně klesla o 7,9 procenta.
Odborný asistent si za náročnou tvůrčí vědeckou práci vydělá v průměru 30 tisíc hrubého – plat hluboce pod úrovní minimální důstojné mzdy, zejména té pražské.
Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla. Bylo to o téměř 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání.
Předmětem sporu mezi poslanci bylo zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky.
Průměrná mzda v Česku podle průzkumu americké společnosti Tipalti dosáhla loni 18 687 dolarů, tedy 432 858 korun, za rok a proti roku 2011 byla vyšší o 50,9 procenta.
Z dat, která zpracovala Rada vysokých škol, vyplývá, že zvyšování mezd vysokoškolských pedagogů v uplynulých letech nedrželo tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách.
Firmy jsou nucené reagovat na současnou ekonomickou situaci, aby si své pracovníky udržely. Služební notebook, mobilní telefon nebo stravenky zdarma už rozhodně nepatří mezi nejžádanější.
Ekonomové podobný pokles reálné mzdy očekávali, vysoká inflace bude podle nich růst mezd znehodnocovat po celý letošní rok. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.