Práce šlechtí, pracovat se vyplatí, práce je v životě to nejlepší. Při pohledu na vývoj mezd v České republice se výše uvedené slogany zdají jako výsměch. Podle Českého statistického úřadu mzdy v prvním čtvrtletí sice utěšeně rostly, reálná mzda ale zůstává zhruba na úrovni přelomu let 2018 a 2019. A ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemií byla stále nižší o necelá tři procenta.

Komentář Praha 16:30 23. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nové vydání každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars pak uvedlo, že se průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech v Česku letos meziročně zvýšila o čtyři procenta na 1849 eur.

Růst mezd byl opět nejpomalejší ze zemí Visegradské skupiny a stejně jako loni polské mzdy překonaly ty české.

Srovnání se Západem je ještě smutnější. Průměrná mzda v českém privátním sektoru je menší než minimální mzda v Irsku, Nizozemí, Belgii či Francii.

Argument, že všechny tyto země mají daleko vyšší náklady na život, platí jen částečně – pokud vezmeme nejbližší Německo, potom podle webu Numbeo, jsou zde celkové průměrné náklady na život, tedy včetně bydlení, potravin, návštěvy restaurací apod. vyšší zhruba o čtvrtinu. Průměrný příjem je ovšem vyšší o polovinu.

Další růst cen

Česká země je objektivně drahá – v prvním čtvrtletí stouply ceny nemovitostí v průměru o 16 procent, ceny nájmů stouply o devět procent. Pokud nedojde k neočekávané události, bude zdražování pokračovat, protože výstavba nových bytů vázne a s ní i nabídka. 

Zemědělští výrobci zdražují dvouciferným tempem, ceny rostou jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě. Ceny potravinářů v květnu zrychlily nejvíc od července 2023. Výsledkem bude velmi pravděpodobně zdražování potravin v maloobchodě v dalších měsících. 

Tuzemští zaměstnavatelé se navíc k velkému navyšování mezd nechystají. Jak vyplynulo z průzkumu společnosti Trexima, 92 procent firem letos už mzdy navýšilo nebo ještě navýší. Většina firem plánuje navyšovat mzdy zhruba jen o čtyří procenta. Což je sice lehce nad inflací, k zázraku to má daleko.

Česká republika se stala nákladově drahou zemí pro vlastní obyvatele. Část výpadků příjmů ze zaměstnání pravděpodobně nahrazuje státní rozpočet, jen příspěvek na bydlení loni pobíralo téměř 300 tisíc domácností.

Šedá ekonomika kvete

Další část nízkých příjmů nahrazuje šedá ekonomika. Ta podle loni prezentované studie české pobočky poradenské společnosti Kearney činí téměř sedminu domácího produktu, tedy čtrnáct procent HDP. Převedeno na peníze jde zhruba o bilion korun ročně, z nichž nikdo neplatí daně ani odvody.

Od alkoholických nápojů po židli čalouněnou. Prozkoumejte 20 let zvyšování, ale i snižování cen

Číst článek

Navíc je rozprostřena do všech sektorů ekonomiky. Ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví se v šedé sféře, tedy prostřednictvím výplaty tzv. na ruku podle studie ztrácí 10 až 36 procent, v obchodě, ubytování a gastronomii tento podíl narůstá k 50 procentům.

Propad životní úrovně, ke které došlo kvůli obrovskému inflačnímu skoku v letech 2022 až 2023 je neoddiskutovatelný.

Za současného stavu, kdy inflace významně klesla, ekonomické ukazatele se zlepšují a hrubý domácí produkt roste, neexistuje jediný důvod k tomu, aby se úroveň reálných příjmů nacházela kdesi v dávné historii a aby růst mezd byl nižší než v zemích, které rostou pomaleji.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin.

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít