Více než polovina Čechů si myslí, že národní tým na Euru vypadne ve vyřazovací části šampionátu. Průzkumu z poloviny června se účastnila tisícovka respondentů.
Evropské unii důvěřuje 40 procent lidí. „To, že má nějaká instituce důvěru kolem 40 až 50 procent, je vlastně dobrý výsledek. Je to takový solidní střed,“ hodnotí data sociolog Martin Kratochvíl.
Důvěra v unijní instituce i organizaci jako celku, zda se lidé cítí být občany EU, dojem z užitku členství nebo postoj k euru. Všechny tyto faktory podrobil iROZHLAS.cz detailnímu zkoumání.
Podpora eura je v současnosti na 20 procentech, ukazují data Rozděleni Evropou. Skeptický přístup definuje obava z neznámého a v kombinaci s tím sentiment ke koruně jakožto národnímu symbolu.
„Bezpečný prostor navenek i uvnitř, kde máme možnost se rozvíjet a budovat vlastní prosperitu,“ popisuje sociolog Martin Kratochvíl očekávání, které má společnost spojená s českou účastí v EU.
Po dvou dekádách rozdělují evropská témata Čechy do šesti skupin. Data STEM ukazují, jak se do vztahu promítají krize, jestli cítí sounáležitost, nebo jak EU vnímají mladí.
Proti EU se mohou vyjadřovat v internetových diskusích, v rozhovorech s rodinou či přáteli a ze všech skupin mají největší ochotu zúčastnit se veřejných protestů proti EU.
V české společnosti je 21 procent tzv. Vlažných příznivců, ukazují výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas od analytického ústavu STEM. Co je vystihuje?
Sociologové z analytického ústavu STEM v unikátním výzkumu pro Český rozhlas odhalili šest skupin lidí, na které českou společnost dělí přístup k EU. Do které z nich patříte?
Nejistí jsou pomyslným jazýčkem na vahách českého uvažování o Evropské unii, v posledních letech mezi nimi převažuje názor, že bychom v EU měli zůstat. O dění v Unii se totiž příliš nezajímají.
Mimořádně prozápadně orientovaná skupina české společnosti, účast v Evropské unii je pro ni přirozená a nezpochybnitelná. Web iROZHLAS.cz popisuje její základní charakteristiku.
Evropská témata společnost rozdělují do šesti skupin, ukázal unikátní výzkum pro Český rozhlas. Data prezentuje web iROZHLAS.cz v sérii článků a přináší i kalkulačku, kde čtenáři zjistí, kam se řadí.
Celostátní konference KDU-ČSL v pátek rozhodne, zda neuspíší volební sjezd strany. Původně měl být na podzim. Důvodem je mimo jiné kritika, která se ozývá z některých regionů.
Shodné ceny u stejného zboží nebo rozdíl jen pár haléřů. Tak dopadlo srovnání cen redaktory Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz v prodejnách sedmi největších obchodních řetězců.
Obavy z toho, že válka mezi Izraelem a Hamásem může přerůst v celosvětový konflikt, jsou v české společnosti relativně malé. Že se válka nerozšíří mimo region, si myslí dvě třetiny Čechů.
S nápadem zřídit vlastní ministerstvo přišel předseda České unie sportu Miroslav Jansta. A to v důsledku oznámených škrtů ve státní podpoře pro sportovní oblast na následující rok.
V otázce rizik nebo přínosů umělé inteligence je podle Medianu česká společnost rozdělená. 45 procent dotázaných zastává názor, že přínosy převažují nad riziky.
Co Češi očekávají od prezidenta Petra Pavla? Na to se zhruba tisícovky lidí ptali v polovině února výzkumníci ze společnosti Median v průzkumu pro Český rozhlas.
Je to přesně rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jak se za tu dobu změnil postoj Čechů k válce? Koho nejčastěji podporují a jak chtějí, aby konflikt skončil?
Lidé v průzkumu hodnotili některé z 29 návrhů na zvýšení příjmů, nebo naopak snížení výdajů veřejných rozpočtů, které letos kabinetu Petra Fialy z ODS navrhla Národní ekonomická rada vlády.
Na 8 procent dotázaných odpovědělo, že mír válčící strany příští rok určitě dohodnou. Naopak že se mír určitě nepodaří dohodnout, si myslí 12 procent lidí, vyplývá z průzkumu Medianu pro Radiožurnál.
