Polovina lidí v Česku odmítá navyšování daní. Dávají přednost rušení slev a zavedení školného
Polovina lidí v Česku nechce, aby vláda zvyšovala daně. Státní kasu má kabinet podle třetiny Čechů naplnit zrušením slevy na nepracující manželku nebo manžela a také zpoplatněním vysokých škol. Vyplývá to z průzkumu agentury Median, který si exkluzivně nechal zpracovat Český rozhlas. V polovině prosince se do něj zapojilo 1012 dospělých. Asi třetina dotazovaných vládě také doporučuje šetřit snížením podpory v nezaměstnanosti.
Lidé v průzkumu hodnotili některé z 29 návrhů na zvýšení příjmů, nebo naopak snížení výdajů veřejných rozpočtů, které letos kabinetu Petra Fialy z ODS navrhla Národní ekonomická rada vlády. NERV například doporučuje zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, tak aby dosahovalo stejné úrovně jako před zrušením superhrubé mzdy před dvěma lety.
Státnímu rozpočtu by to podle odhadů přineslo přes sto miliard. Takový krok ale našel podporu jen asi u čtvrtiny dotázaných. Ještě menší podporu pak mělo zvýšení daně z nemovitostí. Méně se naopak Češi brání zrušení některých daňových slev.
„Lidé nejčastěji uvedli možnost zrušení slevy na nepracující manželku nebo manžela. Ten faktor byl uveden jako hlavní ve 35 procentech případů. Ve větší míře by jej podpořili voliči Spolu a studenti,“ říká ředitel Medianu Přemysl Čech.
Čtvrtina respondentů by také souhlasila se zrušením slevy na dítě v mateřské školce – takzvaného školkovného. Na tuto slevu na dani podle NERVu dosáhnou spíš rodiny s vyššími příjmy, které tak fakticky žádné poplatky za školku neplatí. Školkovné naopak musí hradit rodiče s nižšími příjmy nebo i ti úplně bez výdělku, protože ti na slevu nedosáhnou.
Učitelský plat by měl být přes 50 tisíc. Je to investice do budoucnosti, míní ministr Balaš
Číst článek
Asi 30 procent dotázaných by podpořilo návrh na zavedení školného na vysokých školách. Častěji jsou pro zpoplatnění vysokých škol ekonomicky neaktivní lidé a ti se středoškolským vzděláním bez maturity.
Přibližně čtvrtina lidí je pak pro znovuzavedení takzvané karenční doby v případě nemoci. Stát by tak podle návrhu NERVu neplatil lidem nemocenskou za první den až tři nemoci. Výjimkou by podle rady mělo ale být období pandemie.
Zhruba třetina respondentů se shodne na třech opatřeních – snížení podpory v nezaměstnanosti, zrušení státní podpory stavebního spoření a nezavádění takzvaného výchovného. 500 korun za každé dítě od nového roku dostávají někteří senioři navíc k penzi. Nárok na příspěvek má ten z rodičů, který se o dítě staral víc – tedy převážně ženy.
„Ženám, které důchod už pobírají, se zvýší automaticky podle počtu vychovaných dětí. Peníze navíc dostane přibližně 1,4 milionu seniorek. Ti, kterým bude důchod přiznán po novém roce, a stejně tak otcové, kteří pobírají starobní důchod, budou muset podat žádost u České správy sociálního zabezpečení,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.
Zrušení výchovného v průzkumu častěji podpořili muži a lidé od 45 do 59 let. Národní ekonomická rada vlády sice přiznává, že výchovné pomůže velkému množství seniorek. Podle NERVu je ale takový bonus nekoncepční a státní kasu bude stát 19 miliard korun ročně.
Přes tři miliardy by veřejné rozpočty mohly ušetřit zrušením některých slev na jízdném. NERV navrhuje návrat do stavu v srpnu 2018, kdy děti do šesti let cestovaly zadarmo a senioři nad 70 let s výraznou cenou. Se změnou by podle průzkumu Medianu souhlasilo 28 procent lidí.