Kromě regulace má holubník také zabránit venkovnímu hnízdění. „Aby holubi nehnízdili někde na střechách, aby neokupovali půdy, neoklovávali památky,“ říká Marcela Kassai.
Na Šumavě žije v současnosti třicet párů puštíků bělavých. Jde o dlouhověké sovy, které nepotřebují hnízdit každý rok. Ornitology proto přírůstek šesti až devíti mláďat ročně, jak odhadují, těší.
Nový výzkum se zaměří na zvuky přírody a jejich pozitivní vliv na obyvatele domů s pečovatelskou službou. Výzkumníci z Univerzity v Gloucestershire budou seniorům pouštět zvukové stopy přírody.
Bez ptáků a dalších hmyzožravců by se prales obnovoval mnohem hůř než dosud. Hmyz bez predátora by totiž víc okusoval rostliny a to by poškodilo schopnost pralesa se obnovit, zjistil tým Kateřiny Sam.
S přemnoženými holuby se potýká skoro každé větší město. Jeden holub průměrně vyprodukuje až dvanáct kilogramů trusu za rok, který ničí fasády domů nebo sochy.
Zatímco zemědělci nevidí na polích hraboše rádi, jejich letošní přemnožení naopak udělalo radost ornitologům. Dostatek potravy totiž přilákal v nezvyklém počtu vzácnou sovu, kalouse pustovku.
„Je nutné si uvědomit, že ptáci se při letu nedívají přímo před sebe. Ale když mají pocit, že mají před sebou volný prostor, tak sledují, jestli jim nehrozí nějaké nebezpečí kolem,“ říká ornitolog.
Česko je podle WOAH rostá ptačí chřipky u drůbeže od 11. července letošního roku. Přestože se situace uklidnila i v Evropě, nákaza u volně žijících ptáků se nadále vyskytuje.
Čápi černí jsou obvykle plaší a svá hnízda si staví vysoko na stromech, kde jsou špatně dohledatelná. Ornitologové se teď snaží mláďata chránit a očekávají, že do dvou týdnů se začnou učit létat.
„Modrým trojúhelníkem značíme doupné a jinak významné stromy v lesích,“ říká ornitolog Ivo Hertl. Doupný strom je ten, ve kterém může zahnízdit nějaký živočich, například pták, veverka nebo netopýři.
Na ptačí chřipku zemřela například tři mláďata na komínu v průmyslovém areálu v Chomutově. Další podezřelá úmrtí sokolího páru zaznamenali ornitologové v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku.
V obří kolonii vlaštovek obecných v zoologické zahradě v Liberci v pavilonu slonů je podle odhadu pracovníků zahrady kolem 400 hnízd, kam se ptáci na jaře pravidelně vracejí.
Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.
V Čížkovické cementárně mají sokoli své budky už od roku 2012, za tu dobu se tam vylíhlo 15 mláďat. Letos mohli ptáci podle ornitologa uhynout kvůli nemoci nebo souboji s jiným párem.
Nová venkovní multifunkční učebna má především zpestřit výuku přírodovědných předmětů. Kromě toho má na sobě řadu ekologických prvků, je energeticky soběstačná a plná digitálních technologií.
„Ti drobečkové jsou poměrně dost hluční. A tady v těch dvou panelácích si poslední dobou asi užili. Začnou kolem půl deváté večer a končí někdy v pět ráno,“ potvrzuje fotograf Tomáš Čmuchálek.
Stejnopohlavnímu páru dvou čápic bílých se v Chýnově na Táborsku vyklubala první mláďata. V hnízdě samice snesly rekordních osm vajec, v jejich zahřívání se střídají.
Na střední Moravě ornitologové pozorovali volavku vlasatou, lyskonoha ploskozobého a ibise hnědého. Jejich výskyt podle odborníků souvisí s vrcholícím jarním tahem ptactva.
Účastníky hodnotili podle přesně vymezených pravidel: až 75 procent bodů za to, jak dobře napodobí křik racka, a dalších až 25 procent za herecký výkon. Speciální kategorii měly skupiny.
V teráriu jsou se zmijí kameny, rostliny a suché seno. „Potřebujeme vytvořit takové prostředí, aby se v tom had cítil dobře, ale zároveň aby ho návštěvník aspoň někdy viděl,“ popisuje chovatel.
Nově potvrzený genotyp je podle veterinární správy pro racky stejně nebezpečný, jako je podtyp ptačí chřipky označovaný jako H5N1 nebezpečný pro hrabavou drůbež.
„Soužití s havrany není jednoduché. Když vám pod okny hnízdí stovky, možná tisíce ptáků, kteří se každé ráno v půl páté začnou vítat, tak to rozhodně není nic příjemného,“ uznává přírodovědec Veselý.
Sražený pták byl orel mořský, což je chráněný druh. Ačkoliv je úhyn jednoho druhu škoda, vážně neohrozí populaci orlů v Česku, uvedl ornitolog Porkert.