„Říkal jsem si, že když tam budou vstupovat lidi, kteří jsou slušní, a když se budou chovat slušně, tak se to celé může změnit. To bylo naivní,“ říká Pavel o členství v komunistické straně.
Současná ministerská snaha o snížení množství pesticidů a hnojiv a podpora projektů, které se tomu věnují, je podle Vojtěcha Koteckého jedním ze dvou důležitých směrů, kterými by se stát měl vydat.
Geolog připomíná, že většina průmyslových nebo obchodních revolucí začíná v zemědělství. „Teprve v okamžiku, kdy máte dostatek potravin, tak se lidé mohou zabývat řemesly.“
Pivo je to nejlepší, co můžete za horka nabídnout nejen návštěvě, ale také pšenici na poli. Vyplývá to z nového výzkumu, podle kterého alkohol pomáhá rostlinám se zvládáním sucha a vysokých teplot.
„Zastánci intenzivní formy zemědělství řeknou: My vás přece živíme. Jistě, toto hospodaření opravdu produkuje velké množství potravin, ale musíme dodat: za jakou cenu,“ říká půdní mikrobiolog Šimek.
Nový výzkum nehodnotil jen náročnost potravin z pohledu využití půdy, vody nebo emisí skleníkových plynů, ale vedle těchto ukazatelů zkoumal také jejich vliv na lidské zdraví.
Oficiální činitelé původně uváděli, že se pohřešují dvě desítky lidí, ale v pondělí tento počet zvýšili na 113. Atami je turistické středisko známé svými horkými prameny.
Změny klimatu přichází až příliš rychle. Kromě tání ledovců tak dochází také ke změnám podoby Alp. V budoucnu mohou tyto změny znamenat vyhynutí dalších druhů, varuje biolog Michael Bahn.
Na jedné straně sucho, na té druhé bleskové povodně. To je stále častější obrázek českého léta. Na vině přitom často není jen samotné počasí, ale především způsob, jakým hospodaříme na polích.
Černošských farmářů zbylo v Americe kvůli diskriminaci jen zlomek, drtivá většina o svou půdu přišla. Kamal Bell se to rozhodl změnit, a založil farmu a akademii pro černošské zemědělce v jednom.
Satelit ve vesmíru, který hledá vodu na cizích planetách, zároveň na Zemi odhaluje prasknutá vodovodní potrubí. Technologii z oběžné dráhy začalo nově využívat Brno.
„Vedle aplikace zvýšenou dávkou do nor je na omezené období a ve výjimečných případech možná i povrchová aplikace,“ uvedl ústav. Schválení postupu bude individuální na základě posouzení inspektorů.
Velké množství obětí hlásí indonéský ostrov Adonara, kde zemřelo 38 lidí při sesuvu půdy. Dalších 18 lidí zabil sesuv zchladlé lávy na svazích sopky Lewotolok na ostrově Lembata, uvedla agentura DPA.
„Jsme jediný stát v Evropě, který snížil za 30 let spotřebu vody na polovinu, jak se ale ukázalo v letech 2018-2019, nemusí to úplně všude stačit,“ říká Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství.
Čínští odborníci, kteří změny půdy dlouhodobě sledují, upozorňují, že tání permafrostu zrychluje, což přináší i větší škody na silnicích a dalších stavbách.
S důsledky globálního oteplování se potýkají lidé po celém světě. Nejhůře situace dopadá na zemědělce v rozvojových zemích, například v Iráku, Afghánistánu nebo Mongolsku.
Rok 2020 byl podle Programu Evropské unie pro sledování Země Copernicus nejteplejší od začátku pravidelných měření. Byl ještě o 4 desetiny stupně Celsia teplejší než dosavadní rekordman, rok 2019.
