Olténskou Saharu proslavilo pěstování melounů, teď ji ohrožuje poušť. Lékem je obnova lesů
Rozsáhlé oblasti na jihu Rumunska se postupně proměňují v poušť. Kácení lesů vedlo k erozi půdy a obnažilo vrstvu písku, která se pomalu rozpíná. Zemědělci si stěžují na nedostatek vláhy a nízké zisky z polí. Ochránci přírody volají po opětovném vysázení lesních porostů, které by zpátky mohlo přivést rozmanitost živočichů a přispět k obnově ekosystému. Oblast, kterou proslavily melouny sladké díky písčitým půdám, má problém s desertifikací.
„Naše melouny jsou slavné po celém Rumunsku. Loni naši úrodu zasáhly kroupy, lidé ale raději kupovali potlučené melouny z Dăbuleni, než ty krásné třeba z Řecka,“ říká pro Radiožurnál farmář Marcel.
Olténskou Saharu proslavenou pěstováním melounů ohrožuje rozšiřující se poušť. Více si poslechněte v reportáži Ladislava Nováka
Na poli za městem Dăbuleni na jihu rumunské Olténie má vysázené mladé melouny. Rostliny v dlouhých řadách jsou zakryté plastovými fóliemi. Ty mají udržovat teplotu, ale i vlhkost, kterou po jednotlivých kapkách přivádí gumové hadičky. Vlhkost se v písčité půdě rychle ztrácí.
Melouny pěstované v písku jsou podle Marcela sladší, s každým rokem je ale těžší předvídat úspěch sklizně. A pěstovat v této oblasti jiné plodiny, je složité. Snaží se o to paní Ramona. U Dunaje chová krávy a kozy a poli pak pěstuje pšenici a kukuřici.
Stěžuje si hlavně na vysoké teploty a málo vláhy v půdě. Pro zvířata je prý v posledních letech méně trávy, která ve vysokých teplotách přesahujících i 50 °C rychle usychá. Snižuje se i výnosnost na Ramoniných polích: „Dřív jsme měli zisk čtyři, pět tisíc kilogramů pšenice na hektaru, teď je to o polovinu méně.“
‚Víme, že na nás budeš hrdý.‘ Obyvatelé rumunské vsi znovuzvolili starostu, i když už nežije
Číst článek
Na jihu Rumunska se dřív rozkládaly lesy. Tehdejší komunistický režim je v 70. letech vykácel a vystavěl obrovský zavlažovací systém. Čerpadla odváděla vodu z Dunaje na pole i stovky kilometrů daleko od břehů řeky.
Infrastruktura podle Cipriana Galusci z rumunské pobočky organizace Greenpeace obsluhovala až třetinu veškeré zemědělské půdy v Rumunsku a uměle zvyšovala vlhkost i v písčitých oblastech kolem Dăbuleni.
Později se ale ukázalo, že zavlažovací systém je drahý a vysoce neefektivní. Po převratu ho úřady z většiny přestaly využívat a zastavily údržbu. Lidé brzy začali rezavějící systém po kusech odvážet do sběrných dvorů.
Stromy a keře
Sucho v Dabuleni řeší i místní specializovaný výzkumný institut. Hledá a testuje plodiny, které jsou do sucha a horké půdy vhodné. Osvědčily se například batáty. Podle odborníků to ale situaci s rozšiřující se pouští nevyřeší. Někteří místní doufají v obnovení zavlažovacího systému.
To ale k zastavení šířící se pouště nestačí, myslí si státní tajemník ministerstva životního prostředí Octavian Berceanu: „Potřebujeme půdu zakrýt keři, stromy, jakoukoli vegetací, která v ní udrží vlhkost. S tím přijde i tlení listů, objeví se různé houby, živočichové a obnoví se tenhle malý ekosystém. Teď všechno zmizelo - nejsou tam motýli, včely, brouci, hadi ani zajíci. Je to jako na Sahaře.“
Do Německa míří navzdory koronaviru tisíce pracovníků z Rumunska. Pomůžou hlavně v zemědělství
Číst článek
Octavian Berceanu se kdysi pozastavil nad tím, kde se bere všudypřítomný větrem roznášený písek. A dopátral se až k problému v Oltenii. Od té doby s aktivisty sází stromy. „Potřeba jsou celé pásy zeleně a květin - biodiverzita je nejsilnější zbraní proti rozšiřování písku a pouště,“ tvrdí Berceanu.
Podle Cipriana Galusci z Greenpeace se vědci shodují, že k úspěšnému zadržení vody v krajině, je třeba, aby dané území bylo pokryté lesy alespoň z 15 procent.
Greenpeace vytvořila ve spolupráci s klimatology tři možné modely vývoje v Rumunsku. Odvíjejí se od schopnosti globální společnosti omezit produkci CO2.
Podle středního scénáře bude za 30 let suchem a desertifikací ohrožený celý jihozápad země, včetně hlavního města. „Týká se to 11 milionů Rumunů. Žijí v oblasti, která bude vážně zasažená nedostatkem vody,“ říká Galusca.
