Dohodu o obranné spolupráci už dříve podepsal prezident Petr Pavel. Parlamentní schvalování smlouvy sice provázely protesty odpůrců, obě komory ale dokument podpořily značnou většinou hlasů.
Pokud bude Švédsko do aliance přijato, skončí tím dvě století dlouhá éra, během níž země nebyla součástí žádných vojenských aliancí. Žádost o členství musí ještě ale potvrdit Maďarsko a Turecko.
Podle tureckého prezidenta Erdogana udělalo Finsko konkrétní kroky, aby naplnilo turecké požadavky. To stejné se ale nedá říct o Švédsku, se kterým má Ankara problém kvůli teroristickým skupinám.
Už půl roku přešlapují Finové a Švédové na místě. Zůstali stát těsně před vstupními branami do NATO. Proč? Souhlas s přijetím nepodepsalo Turecko a také Maďarsko, poslední dvě země ze třicítky.
Setkání mezi Tureckem, Švédskem a Finskem se mělo uskutečnit v únoru v Bruselu. Ankara ale požádala o jeho zrušení bez dalšího termínu. Švédsko v reakci uvedlo, že chce dialog s Tureckem obnovit.
„Rusko by se mohlo dopustit provokací nebo kybernetických útoků, ale jen pod hranicí ozbrojeného útoku, jak je definovaný podle článku 5 Severoatlantické smlouvy,“ myslí si Landovský o reakci Moskvy.
Téma ratifikace Istanbulské úmluvy chce Válková znovu otevřít na podzim. Představila upravený překlad dokumentu, z nějž prakticky zmizel často kritizovaný termín gender.
K dokončení ratifikace asociační smlouvy s Ukrajinou otevřel cestu čtvrteční summit Evropské unie. Aby mohlo Nizozemsko dohodu schválit v parlamentu, požadoval nizozemský premiér Mark Rutte po evropských lídrech schválení žádaných záruk.
Evropský parlament potvrdil ratifikaci pařížské klimatické dohody. Unie ji schválila ve zrychleném řízení bez předchozího souhlasu národních parlamentů. Úmluva o snižování emisí skleníkových plynů tak může začít platit pro celý svět. Přijetí oznámil předseda europarlamentu Martin Schulz.
Prezident Václav Klaus dnes podepsal přístupovou smlouvu Evropské unie s Chorvatskem a ukončil tak její ratifikaci v České republice. Smlouvu už dříve schválily obě komory parlamentu. Vláda nakonec ratifikaci nespojila se schvalováním české výjimky z Lisabonské smlouvy. Výjimka se týká Charty základních práv Evropské unie a podle prezidenta Klause je zárukou proti majetkovým nárokům Sudetských Němců.
Vláda pozastaví ratifikační proces dohody proti padělatelství ACTA. Smlouva vyvolala ve světě i u nás vlnu odporu. Podle premiéra Petra Nečase bude kabinet materiál ještě analyzovat.
Polsko zásadně změnilo svůj názor na mezinárodní smlouvu ACTA, která se týká boje s internetovým pirátstvím. Po sérii protestů mladých lidí Varšava pozastavila její ratifikaci. Vláda uznala, že udělala chybu a názory kritiků ignorovala. Poláci smlouvu ACTA znovu velmi pečlivě prostudují.
Polsko pozastavilo ratifikaci smlouvy ACTA, která se týká i boje s internetovým pirátstvím. Vláda přiznala, že konzultace se zbytkem společnosti byly velmi chabé a kritika uživatelů internetu tedy oprávněná.
Slovensko schválí dokumenty potřebné pro fungování stabilizačních mechanismů eurozóny až jako poslední ze všech států. Vláda v Bratislavě si tak chce vytvořit čas na dohodu. Slovenská koalice totiž momentálně nemá v parlamentu dost hlasů, aby nová pravidla takzvaného eurovalu prosadila.
Ruský parlament začne projednávat smlouvu START, kterou tento týden ratifikoval americký Senát. Rusko a Spojené státy se v ní zavazují zmenšit své strategické arzenály během sedmi let zhruba o třetinu. Očekává se, že proces ratifikace ruským parlamentem se protáhne do ledna.
Americký prezident Obama slaví úspěch. Senát totiž ratifikoval rusko-americkou smlouvu START o snížení jaderných zbraní. Republikánská opozice nenašla dost hlasů, aby schválení smlouvy zabránila.
Americký Senát dnes podle očekávání schválil smlouvu Start II, kterou v dubnu v Praze uzavřeli americký prezident Barack Obama a jeho ruský kolega Dmitrij Medveděv. Smlouva má zhruba o třetinu omezit jaderné arzenály obou zemí.
Američtí senátoři ukončili diskuzi o nové smlouvě START, která počítá se snížením počtu jaderných zbraní. O smlouvě má hlasovat Senát právě dnes. Během debaty už ale senátoři připravili půdu k ratifikaci tohoto dokumentu. Smlouvu totiž nakonec podpoří i 11 republikánských senátorů, pro hlasovali také dva nezávislí a všichni přítomní demokraté.
Už dnes začne možná americký Senát jednat o ratifikaci rusko-americké smlouvy START. Přelomovou dohodu o omezení jaderných zbraní podepsali na jaře prezidenti obou zemí v Praze. Cestu k definitivnímu schválení ale nemá v Senátu úplně rovnou.
Právě před rokem Česko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu. Dokument o reformě Evropské unie se rodil ve velkých těžkostech. S napětím se očekávalo opakované referendum v Irsku a také podpis českého prezidenta. Václav Klaus smlouvu po jejím kladném hodnocení Ústavním soudem podepsal 3. listopadu 2009.
8:25
|Veronika Malá, Lenka Rafaelová, Klára Bílá, Václav Rojík|Zprávy z domova
Ministerstvo zahraničí připraví pro nového šéfa diplomacie analýzu postojů jednotlivých resortů k česko-vatikánské smlouvě. Tu obě strany před lety uzavřely, ale doposud ji neratifikoval český parlament. Nová vláda bude muset rozhodnout, jestli se znovu pokusí v parlamentu prosadit vyjednaný text smlouvy nebo jestli zvolí jinou variantu. Vatikán přitom uvádí, že smlouvu měnit nechce.
Americký Senát začal ratifikaci rusko-americké smlouvy START. Na konci maratonu slyšení by měla být definitivně potvrzená dohoda o výrazném snížení počtu jaderných zbraní v Rusku i Spojených státech.
Prezident Václav Klaus a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg by se měli jasně vyjádřit k tomu, jestli bývalý kabinet věděl o podmínce prezidenta k Lisabonské smlouvě. Vyzval je k tomu předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Irové budou v pátek hlasovat o Lisabonské smlouvě. Poslední průzkumy naznačují, že by napodruhé měla smlouva v referendu projít. Irským ano podmiňuje svůj podpis i polský prezident. A pozornost se teď obrací k České republice.
Prezident České republiky Václav Klaus nebude v žádném případě spěchat s podpisem Lisabonské smlouvy. Řekl to dnes ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Evropská unie na ratifikaci Lisabonské smlouvy stále čeká. Ještě ji totiž neschválily Irsko, Polsko, Německo a Česko.
Poslanecká sněmovna ve středu dopoledne schválila Lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Ratifikaci podpořilo 125 ze 197 přítomných poslanců. Ke schválení byla třeba ústavní většina 120 hlasů. Dokument se teď přesouvá do Senátu, který by o dokumentu mohl hlasovat v dubnu.
