„Mám obrovský respekt pro některé jeho bývalé spolupracovníky, kteří před ním teď varují. Podle mě ale Trump není diktátor a důležitá je pro mě jeho politika,“ říká Michelle Olsonová.
Měsíce dlouhé a místy ošklivé klání o Bílý dům mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou vyvrcholí v úterý 5. listopadu. Sčítání ale pravděpodobně potrvá několik dalších dní.
Na celostátní úrovni si bývalý prezident Trump drží na kandidátku Demokratické strany Kamalu Harrisovou náskok 48 ku 46 procentům, což je v rámci chybovosti průzkumu 3,1 procentního bodu.
Méně než jeden procentní bod dělí Harrisovou a Trumpa v Michiganu, Nevadě, Severní Karolíně, Pensylvánii a Wisconsinu. V Arizoně a Georgii má Trump dvoubodový náskok.
V souboji o Bílý dům letos hrají dezinformace větší roli než kdy předtím. „Dezinformace jsou společností natolik prorostlé, že se už týkají vlastně úplně všeho,“ upozorňuje amerikanista.
Harrisová se připravovala intenzivně na stranickém výcviku v Pittsburgu. Zabývala se tím, jak se má tvářit, jak má odrážet Trumpovy útoky, či jak má reagovat na případné urážlivé výroky.
„Donald Trump slibuje, že sníží daně bohatším lidem a podnikům. Kamala Harrisová se zase bude snažit zvýšit podporu chudších rodin s dětmi,“ porovnává profesor ekonomie Jan Švejnar.
Uchazeči o post amerického prezidenta operují tento víkend v Pensylvánii. Jak republikán Donald Trump, tak kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová si totiž uvědomují důležitost tohoto státu.
Američtí demokraté se postupně sjednocují za viceprezidentkou Kamalou Harrisovou jako pravděpodobnou stranickou kandidátkou do listopadových prezidentských voleb.
Je libo hrníček s usměvavým Donaldem Trumpem? Nebo tričko s fotkou z policejního spisu v Atlantě? Suvenýry s bývalým prezidentem provázejí sjezd Republikánské strany v Milwaukee.
J. D. Vance před vstupem do vrcholné politiky Trumpa ostře kritizoval, později se však stal jeho hlasitým obhájcem. Exprezident svou volbu oznámil na své sociální síti Truth Social.
V průzkumu provedeném ve Spojených státech před dvěma měsíci uvedlo jen sedmnáct procent příznivců Republikánské strany, že by člověk usvědčený ze zločinu měl mít možnost vykonávat funkci prezidenta.
Americký prezident Joe Biden a bývalý šéf Bílého domu Donald Trump vyhráli stranické primárky v několika amerických státech. Šlo o jedna z posledních letošních stranických hlasování.
Spolupředsedové neformální skupiny přátel České republiky Lloyd Doggett a Mario Diaz-Balart byli mezi těmi, se kterými se setkal Petr Fiala (ODS) ve Washingtonu.
„Jestli se konalo překvapení, je to výsledek Nikki Haleyové. Vypovídá o tom, že lidi s duelem Biden – Trump nejsou spokojení,“ říká pro iROZHLAS.cz Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha.
Poslední šancí pro Nikki Haleyovou, jak zastavit snahu bývalého prezidenta Donalda Trumpa získat republikánskou nominaci do letošních prezidentských voleb, bude takzvané superúterý.
Republikánská strana Mayorkasovi vyčítá jeho postup ohledně vymáhání imigračních zákonů na jižní hranici s Mexikem. Demokraté naopak tvrdí, že jde o politické divadlo.
Republikánští poslanci viní Alejandra Mayorkase, že nerespektuje zákony o migraci a nechrání jižní hranice Spojených států před přívalem přistěhovalců.
„Myslím si, že když nepůjdete volit, nemůžete si pak stěžovat,“ vysvětluje Virginie, že cítí hlasování jako povinnost. Jejím kandidátem je za republikány Donald Trump.
Prezident Biden má podle Klvani na své straně některé významné úspěchy a ekonomiku v celkem solidním stavu. Problém ale je, že mu to Američané nevěří kvůli vysoké inflaci.
„Cítím se skvěle,“ řekl Trump televizi Fox News ke svému zjevnému přesvědčivému vítězství. Později před svými stoupenci v Des Moines mimo jiné prohlásil, že je čas, „aby se naše země sjednotila“.
Hlavní konkurenti exprezidenta Donalda Trumpa, floridský guvernér Ron DeSantis a bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, odvolali kvůli počasí několik mítinků.
Zásadnější neshody vyšly najevo ohledně konfliktu na Blízkém východě – DeSantis Haleyovou kritizoval za její podporu dvoustátního řešení, tedy vzniku samostatného palestinského státu vedle Izraele.