„Na prvním místě mě mezi letošními knihami zaujal Kov od Karla Veselého,“ říká publicistka Klíčová. Básník Torčík považuje za favority české literatury Skutečnou cestu ven a Den byl pro mě krátkej.
„Když si to člověk znovu prožije, tak to nic příjemného není. Hlavně, když máte pocit, že se toho za těch 20 nebo 30 let moc nezměnilo,“ říká Banga o své nové knize Skutečná cesta ven.
To skutečné peklo přichází se změnou režimu, kdy se realitou pražských Romů stane každodenní násilí, diskriminace, rasismus a v některých případech i vraždy.
Minulý týden vstoupil jeho debut do českých kin. Předtím ale ještě režisér Michal Blaško stihl se svou Obětí obrazit několik světových festivalů. „Doufám, že ji diváci přijmou jako český film,“ říká.
„Děti v sobě ještě nemají tak moc zarytou negativní zkušenost s okolím. Ještě tolikrát neprožily rasistické situace, i když se s rasismem setkávají ve škole ze strany učitelů,“ říká Bára Bažantová.
Paní Soňa Karolová je jednou ze 116 žadatelek, kterým ministerstvo zdravotnictví odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci odmítlo. Podle právníků jde o systémové selhání.
Pouze 35 romských žen uspělo s žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Podle neziskových organizací je ministerstvo zdravotnictví ve schvalování žádostí příliš přísné.
Zuzana Kovačič Hanzelová se jako novinářka více než deset let zajímá o téma o témata generační chudoby. V podcastové sérii Odsúdení na neúspech mapuje problémy a život ve vyloučených romských osadách.
Konečně. Česko bude mít po desítkách let čekání důstojné pietní místo obětí romského holokaustu. Proč jsme na demolici bývalého vepřína v Letech museli tak dlouho čekat?
Starosta Jaroslav Červinka (STAN) se rasisticky vyjádřil na adresu Romů. Naznačil, že by se měli střílet. On sám výrok označil za hloupý a omluvil se za něj. Hnutí jeho omluvu přijalo.
Nabídku na demolici areálu podalo 17 zájemců. Veřejnou zakázku získala společnost AWT rekultivace, s níž se podepíše smlouva. Předání staveniště je v plánu 22. července ve 13.00.
Nedůstojná situace na hlavním nádraží v Praze má jediné řešení, a to zapojit Správu uprchlických zařízení. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Pro ubytování ukrajinských Romů je potřeba najít i lokality mimo Prahu, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Dosavadní návrhy ministerstva vnitra však podle něj narážely v regionech na odpor.
„Někteří mají dvojí občanství, ale nevíme, kolik jich je. Mě to jako novinářku zaráží. Vím, jak je nebezpečné, když i politici používají termíny, jako ,většina‘ nebo ‚nepřizpůsobiví‘,“ říká Balážová.
„Pokud k institucionálnímu rasismus skutečně dochází, tak je důležité tuto praxi nějak zastavit. Opravdu nastavit férové podmínky, které budou citlivé vůči všem stejně.
Během čekací doby na vyřízení víza nebo ověření dvojího občanství stát neposkytuje uprchlíkům ubytování. Většina z nich se tak vrací až na deset dní na hlavní nádraží, které situaci nezvládá.
Udělování maďarských pasů probíhalo už před válkou na Ukrajině. „Trvá to již dekádu a třeba právě z ukrajinské strany tato politika vyvolala nesouhlas,“ konstatoval pro iROZHLAS.cz Tamás Bodoky.
Šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS) říká, že evidovat statisíce lidí je složité: „Je třeba znovu zpřesnit, kolik lidí tady je a jestli tady chtějí být ještě v září. Jenže to nemohou vědět přesně.“
Systém pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se bude zřejmě měnit. Ministerstvo vnitra chce zpřísnit kontroly pasů lidí přicházejících z Ukrajiny nebo změnit formu dávek.
„Snažíme se všechny začlenit, s čímkoliv poradit, vymýšlíme různé aktivity,“ popisuje pro Český rozhlas Ostrava každodenní pomoc Kumar Vishwanathan z organizace Vzájemné soužití.
Autoři v nich prostřednictvím osobních a rodinných příběhů s humorem i nostalgickým smutkem líčí sametovou euforii z možnosti podnikat, zakládat politická hnutí a etnoemancipační sdružení.