Pokud k institucionálnímu rasismu dochází, musíme ho zastavit, říká zmocněnkyně pro lidská práva
Podaří se Kláře Šimáčkové Laurenčíkové zlepšit spolupráci státu a neziskových organizací? Jak by se to mohlo projevit v péči o uprchlíky z Ukrajiny? Je u nás institucionální rasismus? A v čem zaostáváme v zajišťování práv dětí a mladistvých? Moderuje Tomáš Pancíř.
Situace velké části romských uprchlíků není úplně jednoduchá. Ostatně na našem webu iROZHLAS.cz je detailní rozbor toho, jak je třeba možné, že mnozí z nich mají i maďarské občanství a co to v jejich situaci znamená. Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan ve čtvrtek odpoledne v Poslanecké sněmovně řekl, že uprchlíkům s maďarským pasem bude Česko nabízet odvoz vlaky do Maďarska. Zároveň požádal maďarského ministra vnitra o co nejrychlejší a důkladnou lustraci. Z vašeho pohledu jaký je správný postup? Je to ten, že ve chvíli, kdy se zjistí, že uprchlíci mají i maďarské občanství, že jim vláda zprostředkuje dopravu do Maďarska a tímto tím to končí?
Myslím si, že je důležité v tuto chvíli přesně do tohoto dialogu zapojit experty nevládních organizací, které se dlouhodobě věnují právě problematice integrace cizinců. Myslím, že tam je velké know-how o tom, jak tyto situace opravdu řešit citlivě. Netroufnu si teď říct, co je dobré plošné řešení.
Jaké budou první kroky nové zmocněnkyně pro lidská práva? Existuje v Česku institucionální rasismus vůči Romům? Jak zlepšit součinnost vlády a neziskového sektoru? Kláry Laurenčíkové se ptal Tomáš Pancíř
Je určitě hrozně důležité nějak individuálně posuzovat, v jaké kondici děti a rodiny jsou. Jestli nepotřebují nějakou základní stabilizaci před další dopravou do nějaké další země. Pokud ji potřebují, tak se domnívám, že bychom se měli snažit ji poskytnout a zajistit. Potom řešit nějaké další opatření.
Iniciativa Hlavák, která zajišťuje pomoc uprchlíkům právě na pražském Hlavním nádraží, ve svém prohlášení v minulých dnech mimo jiné napsala, že „existují politické tlaky některým uprchlíkům nepomáhat, že je před volbami a záchrana stovek Romů v bídě nikomu politické body nepřinese“. Sdružení romských neziskových organizací v otevřeném dopise premiérovi napsalo, že jde ve svém důsledku o institucionální rasismus vůči Romům. Souhlasíte s těmito stanovisky?
Souhlasím s tím, že i já jsem v těch předchozích týdnech zaznamenala hlasy v terénu zejména ze strany nevládních organizací, že zejména na začátku procesu integrace a příchodu romských rodin s malými dětmi do České republiky, více početných rodin, docházelo k situacím, kdy skutečně jejich potřeby nebyly řešeny úplně stejně jako potřeby rodin neromských.
Koordinátor dobrovolníků: Systém pro uprchlíky nefunguje, stát se o ně ve vyřizovací lhůtě nestará
Číst článek
Tyto hlasy jsem také zaznamenala a pokud k tomu skutečně dochází, tak je důležité tuto praxi nějak zastavit. Opravdu nastavit férové podmínky, které budou citlivé vůči všem stejně.
Říkáte, že nějaké informace v tomto směru jste v terénu dostávala. Kdo za to může? Kdo se dopustil rasismu podle těchto poznatků?
Určitě nedokážu přesně určit, kdo za to mohl. Jestli v tuto chvíli můžeme opravdu nějak poctivě analyzovat situaci, tak se omlouvám, ale to zatím nedokážu říct. Určitě bych stála o nějaké expertní stanovisko a zkušenosti kolegů, kteří se dlouhodobě zaměřují právě na téma integrace a jsou skutečně v terénu, můžou pomoci rozkrýt, kde k největším problémům docházelo a dochází. A hlavně tedy navrhnout nějaká konstruktivní řešení.
Říkala jste, že s tím budete chtít něco dělat. To, co budete chtít dělat, bude vyžádání si expertního stanoviska?
Vím, že právě v příštích dnech zasedá výbor pro práva cizinců, kde na jednom místě o současné situaci budou hovořit právě experti z nevládních a expertních organizací se zástupci státní správy a ministerstvem vnitra.
Romští uprchlíci s dvojím občanstvím. Maďarský pas získali před lety, teď je překážkou pro podporu
Číst článek
Budu se snažit na tomto jednání samozřejmě být a dát dobrý prostor pro to, aby proběhla kvalitní diskuse o tom, co můžeme zlepšit a kde jsou některé, možná i strukturální bariéry, které v tuto chvíli brání nějaké opravdu dobré podpoře těchto rodin.
V tuto chvíli nemáte nějaký svůj vlastní pocit, kde ty bariéry jsou?
Nedokážu, nebo nechtěla bych teď hovořit v rovině pocitu. Rozhodně stojím za tím, že nikdo nemůže za to, za jakých podmínek se narodil. Zabývám se dlouhodobě právě agendou ochrany práv dětí a samozřejmě všechny děti potřebují také bezpečí, stabilitu.
Je nesmírně důležité řešit to, jak můžeme jakýmkoliv rodinám, které potřebují pomoc, tu pomoc zajistit. Právě s ohledem na to, že děti z těchto rodin mají častokrát za sebou náročné útrapy, dlouhou cestu, jsou vyčerpané, potřebují pomoc. Určitě stojím za tím, že je důležité analyzovat, co nám v terénu v tuto chvíli funguje, co nefunguje a poctivě se bavit i o tom, kde opravdu musíme možná přidat nebo nějak zefektivnit naši podporu.
Co bude dělat s podněty, které poukazují na institucionální rasismus? V čem bude navazovat na svou předchůdkyni? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.
