V sobotu uplyne padesát let od násilného rozdělení Kypru. Na jeho severu vznikla takzvaná Severokyperská turecká republika, kterou ovšem kromě Ankary, nikdo jiný na světě neuznává.
Byl model konfederace Československa životaschopný? Co by tento model přinesl? Podle historika Jana Rychlíka byl tento stav neudržitelný. Hlavní důvody uvedl v rozhovoru s Ivanou Chmel Denčevovou.
Vztahy Česka a Slovenska jsou i dnes mimořádné, řekl premiér Petr Fiala v bratislavském Národním divadle během galavečeru ke 30. výročí vzniku Slovenské republiky.
Zůstane Spojené království opravdu spojené? Bude Velká Británie stále velká? Rozhodne Skotsko. Chce další referendum. Co by mu dala a vzala nezávislost?
Po dvou letech s epidemií, která prohloubila příkopy mezi lidmi, a v očekávání další vlny způsobené variantou omikron, připomíná česká společnost přetopený kotel emocí, který už už hrozí výbuchem.
Česká společnost je v prvé řadě fragmentarizovaná, a to způsobem, který prakticky znemožňuje budovat nějaké vize a usilovat o pozitivní změnu. Každý si pod ní totiž představuje něco jiného.
Akcionáři největší tuzemské telekomunikační firmy O2 dnes rozhodli o rozdělení společnosti na operátora poskytujícího služby a novou firmu Cetin, která bude vlastnit a spravovat pevné a mobilní sítě a datová centra.
Valná hromada telekomunikační společnosti O2 dnes rozhodne o jejím rozdělení na dvě firmy. Od O2 se odštěpí pevná a mobilní síť, ale i datová centra. Pokud valná hromada rozštěpení mobilního operátora schválí, přemění se O2 do dvou firem - na operátora a správce infrastruktury - už začátkem léta.
Finanční skupina PPF mění plány, které má s operátorem O2. Od doby, kdy ho získala, pracuje na efektivnějším řízení firmy. Její budoucnost z pohledu struktury ale není stále jasná. PPF chce prý „rozčtvrtit" operátora. Vyplývá to z plánu, který zveřejnil týdeník Euro.
V Chorvatsku se vyostřují spory kvůli rozdělení tamního území. Chorvaté, ale i zahraniční turisté těžce snášejí, že musí cestou na jih země přejet dvanáctikilometrový pruh území Bosny a Hercegoviny. Město Dubrovník kvůli tomu už dotuje letenky do Záhřebu.
V pátek uplyne přesně 20 let od chvíle, kdy se Češi a Slováci probudili každý s vlastní měnou. V noci ze 7. na 8. února 1993 proběhla měnová odluka. Od té chvíle musela mít každá velká bankovka kolek. Výjimku měly jen malé a také nová 200koruna s Janem Ámosem Komenským. Měnová odluka byla světovou akcí. Kolky se tiskly až v Kolumbii a nové české mince se razily v Německu nebo v Kanadě. Po rozdělení federace zůstala Česku státní tiskárna cenin. Přišlo ale o mincovnu v Kremnici, kdysi jedinou v celém státě.
O budoucnosti brdského újezdu po odchodu armády spolu dnes v Plzni jednali plzeňský hejtman Milan Chovanec a jeho středočeský kolega Josef Řihák. Zatímco Středočeši chtějí celý vojenský prostor, Plzeňský kraj se přiklání k vládnímu návrhu a žádá pro sebe 38 procent území a návrat k původním poválečným katastrům.
Přesně 20 let uplynulo od okamžiku, kdy Václav Klaus a Vladimír Mečiar pod košatou lípou v zahradě brněnské vily Tugendhat domluvili podmínky rozpadu Československa.
Senát dnes pravděpodobně vyhoví vládní koalici a změní sněmovní zákon o loteriích, který nechává rozdělování odvodů z hazardu na obcích, ministerstvu školství a samotných sázkových společnostech. Horní komora parlamentu hodlá loterijním firmám toto právo odejmout.
6:41
|Pavel Pavlas, Veronika Sedláčková, Michaela Vydrová|Zprávy z domova
O osudu Brd jednají zástupci tamních obcí s hejtmany Středočeského a Plzeňského kraje. Názory hejtmanů obou krajů se liší. Zatímco hejtman Středočeského kraje David Rath zastupuje starosty, kteří v případě zrušení újezdu žádají, aby se území nedělilo a řídil ho jediný kraj, hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec prosazuje, aby se prostor rozdělil obcím tak, jako před rokem 1927, kdy do hry vstoupila armáda.
Největší africkou zemí podle rozlohy ode dneška není Súdán. Jeho jižní část se totiž právě stala novou suverénní republikou. Předcházela tomu vleklá občanská válka mezi centrální vládou v Chartúmu a milicemi na jihu, za kterou zaplatily životem statisíce tamních civilistů. Konflikt skončil křehkým mírem, který vyústil v lednové referendum. V něm Jihosúdánci drtivou většinou podpořili vlastní nezávislost.
Novela zákona, která upravuje rozdělování kauz u soudu postoupila ve sněmovně do dalšího čtení. Normu, která by měla působit i v rámci boje proti korupci, chtěla koalice schválit v takzvaném zrychleném čtení, tedy hned při prvním hlasování. Tomu ale zabránila opozice, která prosadila její projednání v ústavně právním sněmovním výboru.
Kyperský prezident Christofias bude jednat v Ženevě s lídrem takzvané Severokyperské republiky Erogluem o budoucnosti Kypru. Vyřešení kyperské otázky dlouhodobě komplikuje vztahy Evropské unie a Turecka.
Rada bezpečnosti OSN dnes projedná lednové referendum v Súdánu, ve kterém mají obyvatelé jižního Súdánu hlasovat pro nezávislost na severu. Konání referenda je zakotveno v mírových smlouvách z roku 2006, které ukončily druhou občanskou válku v Súdánu. Od té doby má jižní Súdán samostatnou administrativu.
Stížnost na volby v Praze řeší soud. Obrátily se na něj Strana zelených a Věci veřejné. Pokud uspějí, volby se budou muset opakovat. Hlavní město bylo letos rozděleno na sedm volebních obvodů, což pomohlo velkým stranám a ubralo malým. Pokud by se volilo podle dřívějšího modelu, byli by v zastupitelstvu jak Zelení tak i Věci veřejné.
Spojené státy podporují demokratickou a multietnickou Bosnu a jsou proti oddělení jakékoli části tohoto mnohonárodnostního balkánského státu. V Sarajevu to prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintová, která zároveň otevřela nové velvyslanectví Spojených států.
Akcionáři holdingu Fiat dnes schvalují oddělení automobilové výroby od ostatních aktivit. Prezident holdingu John Elkann představil akcionářům postup, který má vytvořit dvě nové společnosti a také rozdělit současné dluhy.
Již půl století není Kypr závislý na Velké Británii, od roku 2004 je členem Evropské unie. Za idylickými kulisami středomořské turistické destinace, kam ročně přijede půl druhého milionu turistů, ale stále doutnají spory mezi tureckými a řeckými obyvateli ostrova.
Rozdělení Súdánu na severní a jižní část není nemožné. Řekl to súdánský prezident Umar al-Bašír, první úřadující hlava státu, na kterou je vydaný zatykač Mezinárodního trestního tribunálu v Haggu.