Harrisová bude „hledat“ práci poprvé od roku 2003, kdy ji zvolili okresní prokurátorkou v San Francisku. Podle svých spolupracovníků bude mít celou řadu možností. Deník The New York Times představil pět variant.

1. Opětovná kandidatura za čtyři roky

Nabízí se to jako první varianta: pokusit se přetavit podporu získanou v těchto volbách do těch příštích, kdy už Donald Trump nebude moct kandidovat.

Nese to s sebou ale celou řadu problémů. Přestože ještě v úterý ráno byla Harrsiová vůdkyní demokratů a byla všeobecně považována za jejich budoucnost, ve čtvrtek už se ozývaly hlasy předpokládající, že se bude chtít strana od Bidenovy éry co nejdříve odstřihnout.

Navíc v minulosti demokraté netoužili, aby to jejich poražení nominanti s Bílým domem zkusili znovu. John Kerry se po prohře vrátil do Senátu a později se stal ministrem zahraničí. Al Gore sice zahájil kandidaturu v roce 2004, ale nakonec odstoupil a podpořil v demokratických primárkách Howarda Deana. Druhou šanci nedostala ani Hillary Clintonová.

Proti Harrisové hovoří i to, že byla „náhradnicí“ po odstoupení Joea Bidena a Trump ji jednoznačně porazil.

Na druhou stranu jsou čtyři roky v politice věčnost, Kamala Harrisová získala už v těchto volbách řadu movitých sponzorů a v její prospěch můžou hrát i určité „celonárodní výčitky“, pokud Trumpova druhá vláda bude stejně chaotická a bude v očích voličů poškozovat USA tak jako ta první.

2. Kandidatura na nižší úřad

Současná viceprezidentka by také mohla zkusit kandidovat na jinou veřejnou funkci. Návrat do Senátu je sice možný, ale nepravděpodobný. Demokratická strana má v Kalifornii dva kandidáty, kteří se pravděpodobně nechystají odstoupit.

V roce 2026 budou v Kalifornii guvernérské volby. V nich ale bude kandidovat blízká spojenkyně Kamaly Harrisové Eleni Kounalakisová, proto by se mohla zdráhat jít proti ní.

3. Odchod do soukromého sektoru

Mnoho firem a bohatých lidí hlavně ve Washingtonu nebo v Kalifornii by bylo rádo, kdyby pro ně Kamala Harrisová pracovala, a to buď přímo, nebo v rámci nějaké advokátní kanceláře nebo lobbistické firmy. Jedná se o celkem běžný scénář pro řadu bývalých politiků.

I když se jedná o velmi lukrativní nabídku, mohla by Kamalu Harrisovou za určitých okolností diskvalifikovat od další kandidatury na prezidentku USA. Bude se proto muset nejprve rozhodnout, jestli má o další pokus zájem.

4. Advokacie nebo think-tank

Další kroky stávající americké viceprezidentky by mohly vést také například do washingtonského think-tanku Centrum pro americký pokrok. Ten se v minulosti stal záchytným prostorem pro budoucí zaměstnance Demokratické strany a potenciální kandidáty na prezidenta.

To by ale mohla Harrisová podle deníku The New York Times vnímat jako malý krok, a proto existuje také varianta, že by si založila vlastní organizaci. To by ale vyžadovalo i značné množství peněz.

5. Napsání knihy

Knihu po prohraných volbách (a o nich) napsala například Hillary Clintonová, jmenuje se Co se stalo. Al Gore produkoval dokumentární film Nepříjemná pravda, který popisuje jeho boj s mýty o globálním oteplování.

Ani pro Kamalu Harrisovou by neměl být problém sehnat nakladatele, který by vydal knihu s jejími postřehy a myšlenkami o práci v Bidenově administrativě a kandidatuře proti Trumpovi. O takovou knihu by navíc mohl být enormní zájem i mezi lidmi.

Jak moc by byla v knize otevřená, by ale určitě záleželo také na tom, jestli se v budoucnu chce ještě jako členka Demokratické strany ucházet o nějakou veřejnou funkci.

pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít