Výborný, Bělobrádek, Brzesková, Hulicius, Pláteník a Horák. Ty první dva znáte, ty další čtyři jsou ve vedení lidovců nováčky. Jaký byl sjezdu KDU-ČSL?
Nikdo nepochybuje, že KDU-ČSL s aktuálními preferencemi kolem tří procent potápějící se stranou je. Jak tedy splnila na sjezdu nutné podmínky, které jsou předpokladem k tomu, aby nešla zcela ke dnu?
Není divu, že část nespokojených lidovců marně zkoumá, v čem spočívá zásadní změna. Dá se říci, že se nekoná a že po ní nebyla mezi delegáty skutečná poptávka.
Nominace na řadové místopředsedy mělo 19 kandidátů, devět jich návrh přijalo. O funkci se ve finále ucházelo osm lidí, jelikož Jan Bartošek se nakonec rozhodl do volby nejít.
Lidovci ve druhém kole hlasování rozhodli, že se předsedou strany stane Marek Výborný. Ten chce v příštích parlamentních volbách opět kandidovat v koalici Spolu a také více oslovit mladé voliče.
Volba 1. místopředsedy se zkomplikovala, byť byl jediným kandidátem, nebyl nejprve zvolen ministr životního prostředí Petr Hladík. V nové volbě se stal druhým mužem strany expředseda Pavel Bělobrádek
V Olomouci v pátek začíná dvoudenní sjezd KDU-ČSL. A na rozdíl od jiných vládních stran se zatím dá jen těžko odhadnout, koho si lidovci zvolí za předsedu pro další dva roky.
„Jsem přesvědčen, že nedělám nic, co by mělo KDU-ČSL poškozovat,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál s tím, že není a priori proti koalici Spolu a chce, aby vláda dokončila volební období.
V případě úspěchu v boji o post šéfa lidovců už je Marek Výborný domluven s jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem, že by stranickému vedení pomáhal s marketingem a komunikací.
Z ankety mezi stovkou nejvlivnějších lidovců vyplývá, že větší šanci vrátit se do čela strany má Marek Výborný, značná část strany by chtěla ještě větší změny, nemá ale jejich nositele.
Jurečka považuje za fér, aby mohl přijít na sjezd a složit účty z toho, co doposud jako předseda dělal. Předsedou je od roku 2020, kdy vystřídal ministra zemědělství Marka Výborného.
Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka teprve oznámí, zda bude znovu kandidovat na šéfa strany. Podle něj by se jím mohl stát i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.
Když nevíš, co dělat, modli se a nedělej nic, říká brněnský duchovní Jan Špilar. Lidovci, kteří houfně ztrácejí voliče, si vzali tuhle radu zjevně k srdci.
Současný místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík nepředpokládá, že by nastala situace, kdy by musel do přímého souboje o předsednictví s Marianem Jurečkou. Kandidaturu na šéfa lidovců ale zvažuje.
Českobudějovická KDU-ČSL chce co nejrychleji svolat celostátní sjezd strany. Kauza předsedy Mariana Jurečky podle ní na stranu vrhá špatné světlo. Sjezd lidovců je plánovaný na podzim.
„Chtěl bych, abychom daňové zvýhodnění rodin s více dětmi realizovali ještě do konce volebního období. Ostatně je to priorita, kterou máme ve společném programovém prohlášení vlády,“ říká Jurečka.
Jurečka získal 224 z celkových 275 odevzdaných hlasů, tedy 81 procent. Ve volbě neměl protikandidáta. Bartošek dostal 175 hlasů z 276. Sjezd ještě zvolil také řadové místopředsedy.
Jurečka vede stranu od ledna 2020, kdy na mimořádném sjezdu vystřídal současného předsedu lidoveckých poslanců Marka Výborného. Ten se tehdy postu vzdal z rodinných důvodů.
Druhé místo patří šéfovi lidoveckých poslanců Janu Bartoškovi. Na třetím místě skončil Jan Horníček z královéhradecké stranické organizace. Europoslanec Tomáš Zdechovský se kandidatury vzdal.
Nenápadný předseda poslaneckého klubu, bývalý ministr zemědělství „kontaminovaný“ vládnutím s hnutím ANO či mediálně zdatný europoslanec, který čas od času zaujme kontroverzním výrokem či návrhem.