Úředníci, kteří se starají o sociálně-právní ochranu dětí, mohou nově dostávat vyšší rizikové příplatky. Radnice na Karvinsku si ale stěžují, že jim na to stát zatím žádné peníze neposkytl.
Ostravský magistrát chce zajistit, aby se žáci tamních škol mohli zajít podívat do zařízení, kde pečují o postižené nebo o seniory. Slibuje si od toho zvýšení zájmu.
Na setkání s umělou inteligencí se už těší dvaaosmdesátiletá Anna Vítková. „Je to něco nového, protože jsme na to nebyli nikdy zvyklí. Zpočátku jsem byla trošku zaražená,“ popisuje.
V sociálních službách chybí tři tisíce zaměstnanců. Personál zastává fyzicky i psychicky náročnou práci, dalším důvodem, proč v segmentu chybí lidé, je nižší odměňování.
Postarat se o dítě, zatímco je matka samoživitelka v nemocnici. I v takových situacích by mohli ohroženým rodinám pomáhat terénní chůvy a rodinní asistenti.
Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí dlouhodobě nestíhá. Počet ohrožených dětí narostl i v souvislosti s koronavirovou a uprchlickou krizí. Ministerstvo práce a sociálních věcí hledá řešení.
Chodit za bezprizorními dětmi a mladými lidmi do terénu, tedy tam, kde přirozeně tráví svůj čas, a nabízet jim smysluplný program - i to je práce terénních sociálních pracovníků.
Původně zařízení U Bulhara vzniklo jako provizorní řešení, město ale smlouvu s organizací Naděje průběžně obnovuje. A chystá se k tomu i letos. To se ale nelíbí místním a radnici Prahy 1.
Před denním centrem organizace Naděje v Praze došlo k potyčce mezi dvěma strážníky městské policie a sociálním pracovníkem, který jim odmítl sdělit informace o klientovi. Kdo byl v právu?
Pokud je práce sociálních pracovníků dobrá a padne na úrodnou půdu, klient jednoho dne odjede a už se nevrátí. „Funguje jako každý jiný, má práci, kde bydlet, a ti šťastnější dokonce svou rodinu…“