Na setkání s umělou inteligencí se už těší dvaaosmdesátiletá Anna Vítková. „Je to něco nového, protože jsme na to nebyli nikdy zvyklí. Zpočátku jsem byla trošku zaražená,“ popisuje.
V sociálních službách chybí tři tisíce zaměstnanců. Personál zastává fyzicky i psychicky náročnou práci, dalším důvodem, proč v segmentu chybí lidé, je nižší odměňování.
Postarat se o dítě, zatímco je matka samoživitelka v nemocnici. I v takových situacích by mohli ohroženým rodinám pomáhat terénní chůvy a rodinní asistenti.
Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí dlouhodobě nestíhá. Počet ohrožených dětí narostl i v souvislosti s koronavirovou a uprchlickou krizí. Ministerstvo práce a sociálních věcí hledá řešení.
Chodit za bezprizorními dětmi a mladými lidmi do terénu, tedy tam, kde přirozeně tráví svůj čas, a nabízet jim smysluplný program - i to je práce terénních sociálních pracovníků.
Původně zařízení U Bulhara vzniklo jako provizorní řešení, město ale smlouvu s organizací Naděje průběžně obnovuje. A chystá se k tomu i letos. To se ale nelíbí místním a radnici Prahy 1.
Před denním centrem organizace Naděje v Praze došlo k potyčce mezi dvěma strážníky městské policie a sociálním pracovníkem, který jim odmítl sdělit informace o klientovi. Kdo byl v právu?
Pokud je práce sociálních pracovníků dobrá a padne na úrodnou půdu, klient jednoho dne odjede a už se nevrátí. „Funguje jako každý jiný, má práci, kde bydlet, a ti šťastnější dokonce svou rodinu…“