Nejvyšší soud podpořil novináře Českého rozhlasu. Nařídil otevřít spor o uchovávání údajů o komunikaci

Obvodní soud pro Prahu 1 se musí znovu zabývat shromažďováním a uchováváním údajů o komunikaci uživatelů internetu a mobilních telefonů. Nejvyšší soud vyhověl dovolání datového novináře serveru iROZHLAS.cz Jana Cibulky, jenž se domáhá omluvy od státu. Česko podle Cibulky nesprávně přeneslo do národního práva evropskou směrnici, což umožnilo uchovávání provozních a lokalizačních údajů po dobu šesti měsíců. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Cibulka

Jan Cibulka | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Cibulka v žalobě tvrdil, že plošné shromažďování údajů zasahuje do práv na soukromí a informační sebeurčení a odporuje unijnímu právu i judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Žádal omluvu jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jemu i dalším Čechům vznikla kvůli nesprávnému přenosu směrnice.

Obvodní soud pro Prahu 1 ani Městský soud v Praze žalobě nevyhověly s vysvětlením, že stát neodpovídá za legislativní činnost. Údajná újma, tedy obava z možného zneužití uchovávaných dat, je podle pražských soudů navíc jen potenciální, nikoliv konkrétní a doložená.

Novinářskou křepelku získal datový novinář iROZHLAS.cz a Českého rozhlasu Jan Cibulka

Číst článek

V dovolání k Nejvyššímu soudu Cibulka zdůraznil, že zásah do jeho práv spočívá už v samotném uchovávání dat bez ohledu na to, zda je skutečně někdo zneužil.

Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí městského i obvodního soudu. Uvedl, že stát odpovídá za porušení práva EU, pokud neprovede řádnou transpozici příslušné směrnice do vnitrostátního práva. Dospěl také k závěru, že pokud se prokáže porušení práva EU, lze teoreticky žádat vedle náhrady škody i náhradu nemajetkové újmy.

Ve zrušujícím rozsudku Nejvyšší soud určil, jak má obvodní soud při opětovném projednávání žaloby doplnit dokazování. Než rozhodne o omluvě, musí postavit najisto, zda skutečně došlo k porušení práva EU.

„Nejvyšší soud tak dává žalobci nově šanci na prokázání jeho nároku,“ uvedla mluvčí Gabriela Tomíčková. Spor může vést k vyjasnění toho, zda shromažďováním a uchováváním zmiňovaných údajů nedochází k masivnímu zásahu do práv lidí využívajících internet a prostředky mobilní komunikace, doplnila mluvčí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme