‚Zjevná pohrůžka násilím.‘ Dezinformátor Tušl neuspěl s odvoláním i kvůli předchozímu trestu
Aktivista Patrik Tušl, který si odpykává trest za nenávistné výroky o Ukrajincích, se pokoušel zvrátit i další rozsudek, který mu prodloužil pobyt za mřížemi o pět měsíců. Před odvolacím senátem Městského soudu v Praze ale nepochodil. Za vydírání a vyhrožování si proto odpyká celý vyměřený trest. Proč se soud rozhodl odvolání zamítnout? Server iROZHLAS.cz přináší celé znění jeho usnesení.
Patrik Tušl, aktivista, známý především pronásledováním lékařů v době covidu a později i odsouzený za vyvolávání nenávisti vůči Ukrajincům, se pokoušel zvrátit rozsudek ve své další trestní kauze. Obvodní soud pro Prahu 5 mu vyměřil trest dalších pěti měsíců vězení za dva skutky. Celé usnesení přináší server iROZHLAS.cz na konci strany.
‚Rozšlapu ti hlavu.‘ Dezinformátor Tušl si odpyká 15 měsíců vězení, potvrdil odvolací soud
Číst článek
Nejdříve měl na konci roku 2021 vydírat zakladatelku facebookové skupiny Moniku Š., ve které lidé sdíleli a komentovali videa „nejaktivnějších šiřitelů falešných zpráv a hoaxů“. Tušlovi podle obhajoby vadilo, že se členové této skupiny naváželi i do jeho rodiny a dcery, což označoval za „kyberošikanu“ – proto Moniku Š. telefonicky dvakrát kontaktoval.
„Poslouchej mě ty k*ndo, ještě chvíli a já si na ten Smíchov dojedu a normálně ti rozšlapu hlavu, je ti to jasný? Fakt mě začínáš srát s tím stalkingem. Ještě chvíli mě budeš pronásledovat a opravdu… Budu si brát do držky tvý parchanty, tak jak to děláš ty v tý svý skupině. Celá republika bude vědět, jak vypadaj tví parchanti v těch upletenejch oblečkách. Pamatuj si, že budeš litovat toho, co jsi začala dělat,“ cituje soud obsah telefonátu Tušla Monice Š.
Současně s tím řešil soud i případ Tušlova vyhrožování dvěma pražským strážníkům z ledna 2022, kteří po něm požadovali, aby si nasadil v době vrcholící pandemie koronaviru v autobusu roušku. Tušl si šel následně stěžovat na zásah přímo do budovy pražské městské policie, kde měl požadovat jméno strážníka.
„Dojdu si k němu domů a tam mu rozšlapu hlavu, jenom abyste měli jasno, normálně ho rozsekám do s*aček,“ vyhrožoval Tušl.
Chtěl jen získat pozornost
U prvního případu Tušl v odvolání argumentoval, že podstata vydírání nebyla naplněna, „když svým jednáním pouze odvracel útok“, který nebylo možné řešit „přiměřenějším způsobem“. Obhajoba se soud snažila přesvědčit, že Tušl jednal v silném rozrušení, které měly vyvolat právě příspěvky na zmiňované facebookové stránce.
„Jde o neakceptovatelné jednání, které se šíří ruku v ruce s tím, jak jsou využívány komunikační platformy typu Facebook. Lze pochopit, že se obžalovaný cítil dotčen jejich obsahem a je třeba připustit, že se některé dotýkaly jeho osobnostních práv. Pokud se obžalovaný (Patrik Tušl, pozn. red.) cítil dotčen co do své důstojnosti a vážnosti, případně co do osobnostních práv svého nezletilého dítěte, bylo na něm, aby využil výlučně právní prostředky.“
Monika Křikavová (soudkyně)
U druhého případu se zase opíral o tvrzení, že skutek „nenaplnil podstatu přečinu vyhrožování s cílem působit na úřední osobu“, protože svá slova nemyslel vážně. „Označil je jako metaforu a dovozoval existenci paralely s premiérem ČR Petrem Fialou, který jak uváděl obžalovaný v odvolání, šířil poplašnou zprávu,“ píše soud v usnesení s tím, že Tušl doplnil, že svými výhrůžkami chtěl jen vzbudit pozornost, aby se jeho stížností někdo zabýval.
Zároveň si stěžoval, že soud prvního stupně nepřipustil výslech jím navrhovaných svědků a naopak umožnil obžalobě využít záznam policie, který zachytil Tušla vyhrožujícího strážníkům, ačkoliv sám Tušl s pořízením nahrávky nesouhlasil.
I proto obhajoba navrhla zrušení rozsudku a zproštění obžaloby či alespoň snížení trestu. Tomu ale soud nakonec nevyhověl.
Měl to řešit právně
Soud v usnesení konstatuje, že mezi Tušlem a Monikou Š. na sítích probíhal rozsáhlejší konflikt (což měly dokazovat screenshoty obrazovky). A že diskutující v dané facebookové skupině opravdu Tušlovu družku i dceru napadali.
Před domem křičeli ‚vydejte nám vraha‘, popisuje Kubek chování skupiny okolo dezinformátora Tušla
Číst článek
„Jde o neakceptovatelné jednání, které se šíří ruku v ruce s tím, jak jsou využívány komunikační platformy typu Facebook. Lze pochopit, že se obžalovaný cítil dotčen jejich obsahem a je třeba připustit, že se některé dotýkaly jeho osobnostních práv,“ řekla předsedkyně soudu Křikavová.
Ta ale v jednom odstavci dodává, že i hranice svobody projevu má své limity a pokud se Tušl cítil chováním členů skupiny dotčený, případně cítil zásah do osobnostních práv svého dítěte, bylo na něm, aby využil právní možnosti.
Monika Š. pak měla podle soudu zajistit, aby se takové příspěvky ve skupině vůbec neobjevovaly. Soud poukázal na rozhodnutí Evropského soudního dvora, které je možné zobecnit tak, že „existuje odpovědnost správce za výroky zveřejněné třetími osobami na veřejném účtu na Facebooku“.
„Obsah i forma sdělení tak, jak byla prokázána provedenými důkazy, představovala ze strany obžalovaného zjevnou pohrůžku násilí.“
Monika Křikavová (soudkyně)
Ani tak ale neměl Tušl podle odvolacího soudu právo, vzít spravedlnost do svých rukou. Ačkoliv se měl obracet na policii, která trestný čin ani přestupek ze strany správkyně stránky nezjistila, mohl řešit případ třeba žalobou na ochranu osobnosti. A ne vyhrožováním.
„Obsah i forma sdělení tak, jak byla prokázána provedenými důkazy, představovala ze strany obžalovaného zjevnou pohrůžku násilí,“ píše v usnesení soudkyně s tím, že Tušlova obrana byla v daném případě nepřiměřená, i když mohl využít možnost občanskoprávního sporu.
Soudkyně na závěr zkoumala i možnost subsidiarity, tedy mírnějšího postihu. I tu ale nakonec odmítla s tím, že by ji bylo možné uplatnit jen v případě, že by Tušl byl bezúhonnou osobou. Už dříve si ale vyslechl rozsudek deseti měsíců vězení za nenávistné výroky o Ukrajincích a před soudem stál také kvůli pronásledování šéfa lékařské komory Milana Kubka. „Užití prostředků trestního práva je v případě obžalovaného na místě,“ uzavřela soudkyně.
