Česko má dalších 17 ‚kostlivců‘. Evropských směrnic, u nichž uběhla lhůta pro přijetí a hrozí pokuty, přibude
Už dávno měly být zapracované v české legislativě, ale nejsou. A hrozí tak řízení, ale i žaloby Evropské komise. Celkem 17 unijních směrnic není aktuálně vetknuto do tuzemských zákonů a další budou přibývat. Zákonodárci nebyli schopni přijmout třeba insolvenční zákon, energetický zákon nebo vyhlášku o měření elektřiny. Vyplývá to ze seznamu, který serveru iROZHLAS.cz poskytl kabinet ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti).
„Když jsme před rokem a čtvrt nastupovali, přebírali jsme od minulé vlády manko v podobě 36 nezapracovaných směrnic Evropské unie. Tyto zděděné kostlivce se nám podařilo postupně zlikvidovat na polovinu,“ řekla pro iROZHLAS.cz mluvčí ministra Šalomouna Jana Taušová.
Aktuálně tak podle ní zbývá českým zákonodárcům dostat do české legislativy 17 směrnic s uplynutou lhůtou. Ty by se měly v tuzemských zákonech promítnout třeba v novelách zákona o ochraně hospodářské soutěže, zákona o investičních společnostech a fondech, energetického zákona, ale také v řadě vyhlášek. Seznam všech předloh si můžete prohlédnout v tabulce.
Článek pokračuje pod tabulkou.
Balíček 17 směrnic, u nichž Češi aktuálně nestihli termín přijetí, se ale bude dál rozšiřovat. Kabinet Petra Fialy (ODS) musí přijmout dalších 28 směrnic, u kterých dosud lhůta neuplynula. „Čas dobíhá u dalších a dalších evropských předpisů, které je třeba do našeho právního řádu zapracovat,“ upozornila Taušová. Celkově tak dosud české úřady nepromítly do zákonů 45 evropských směrnic.
Řízení a žaloba
Pokud členský stát evropské směrnice včas nezavede do svých zákonů nebo to udělá chybně, Evropská komise s ním může zahájit tzv. řízení o nesplnění povinnosti.
Evropská komise žaluje Česko. Hrozí mu pokuta 50 milionů, plus 100 tisíc za každý den prodlení
Číst článek
To se českým úřadům stalo na konci roku 2021 v případě evidence skutečných majitelů, do které úředníci špatně zapracovali směrnici proti praní špinavých peněz. Rejstřík tak museli narychlo upravovat, jeho správnost byla totiž také podmínkou pro čerpání miliard z Národního plánu obnovy.
Loni bylo podle Taušové zahájeno 24 takových řízení, od počátku letošního roku pak jedno. „Důležité je říci, že ve fázi žaloby se nachází pouze případ směrnice o ochraně oznamovatelů,“ připomněla případ z poloviny letošního března, kdy Komise podala na Česko žalobu.
Zákon o ochraně oznamovatelů měl být totiž přijat už v polovině prosince 2021, tedy v době, kdy končila vláda Andreje Babiše (ANO). Předloha teď leží ve Sněmovně před druhým čtením. I kdyby ji zákonodárci urychleně přijali, Česko bude platit pokutu přesahující 54 milionů korun, jak Radiožurnálu popsal v rozhovoru náměstek ministerstva spravedlnosti Martin Smolek, který Česko před unijním tribunálem zastupuje.
Odborník: Sankce Česka za pozdní implementaci unijní směrnice činí 54 milionů, stále se ale zvyšuje
Číst článek
Právě žaloba na členský stát je další možností, kterou Komise má v případě, že není spokojená s tím, jak úřady se směrnicí naložily. Podle Taušové k tomu ale dochází spíš výjimečně. Brusel v předžalobním řízení vždy členský stát nejdříve formálně upozorní a dá mu možnost se vyjádřit.
„Dalším krokem této části řízení je tzv. odůvodněné stanovisko, ve kterém Komise dává členskému státu lhůtu, zpravidla dvouměsíční, k nápravě namítaného porušení,“ popsala.
Až když tato dvouměsíční lhůta uplyne, může Komise přistoupit k podání žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie. „Během kroků, které předcházejí podání žaloby, se v drtivé většině případů daří proces přijetí a oznámení směrnice Evropské komisi dokončit a žalobě předejít,“ vysvětlila.
