„Přeložená studie Obnovy Vyšehradského železničního mostu a řešení navazujícího území jednoznačně odpovídá způsobům sanace dané historicky významné technické památky," říkají památkáři.
K provrtání vysokotlakého plynovodu došlo při přípravě vysokorychlostní tratě (VRT), která má spojit Prahu s Brnem. Průzkumníci zkoumali podloží, narazili ale na trubky.
O tom, že Česko vysokorychlostní tratě potřebuje, jsou přesvědčení skoro všichni diskutující. Jen Jiří Vlk (Motoristé sobě) by nejdřív investoval do dokončení dálniční sítě.
„I menší dopravci mají problémy s nadbytkem kapacity a budou na to muset v blízké nebo delší době reagovat,“ upozorňuje prezident Sdružení železničních nákladních dopravců Martin Hořínek.
Generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera uvedl, že předběžná škoda způsobená na drážních vozidlech činí tři miliony korun, další milion korun je škoda na trati.
„Rozhodli jsme se, že vyhodnocení a rozhodnutí, jaký bude další postup, má padnout až v roce 2027 na základě českých zkušeností s ETCS, ale i zahraničních,“ popsal Kupka.
„Jeli jsme na pět cisteren, hořelo jich ale patnáct. Dvě cisterny zasaženy nebyly. Vlastními silami, asi 20 hasičů je odtáhlo pryč,“ přibližuje zkušený velitel hasičů Správy Železnic Martin Čapík.
Úsek Brno – Přerov bude jako takzvané rychlé spojení součástí české sítě vysokorychlostních tratí (VRT). Kvůli nižší rychlosti ale není plnohodnotnou vysokorychlostní tratí.
Řidič s nákladním autem s návěsem přehlédl červenou a vjel do kolejiště. Bezpečnostní systém zaznamenal porušení přejezdu a okamžitě zastavil provoz na trati.
Cílem projektu Živá úzkokolejka je záchrana historické tratě a postupné obnovení provozu. V první fázi půjde o záchranu kulturního dědictví prostřednictvím odkupu infrastruktury.
Podle majetkoprávní analýzy Správy železnic v úsecích Moravská brána 1 a 2 upřednostňuje prodej 70 procent dotazovaných vlastníků, zatímco směnu by preferovalo jen 7 procent.
Poslancem za Olomoucký kraj se poprvé stal v roce 2017. V minulosti zasedal také ve správní radě Správy železnic, tehdy ještě Správy železniční dopravní cesty.
„Aktuálně zasahují hasiči SŽ u sedmi případů v souvislosti se silným větrem. Jedná se o spadlé stromy do kolejiště a na trakční vedení,“ sdělil kolem 22.00 mluvčí Správy železnic (SŽ) Martin Kavka.
Po nedalekých Pardubicích začne stát letos opravovat i v Hradci Králové. I to má zastaralé technologie až z 50. letech. Jejich výměna a další práce stát vyjdou na 12 miliard korun.
„Na podchod na stanici upozorňuje velmi výrazné značení přímo na tom nástupišti, včetně piktogramu, který je podbarven výraznou žlutou barvou,“ říká k incidentu mluvčí.
Při přípavě vysokorychlostní tratě provádějí pracovníci výzkumné vrty. Při jednom takovém ve středních Čechách navrtali vysokotlaký plynovod. Škoda byla vyčíslena na 10 milionů korun.
Na lávce za 300 milionů korun se stále drží po deštích voda kvůli špatně položenému povrchu. Firma ho teď musí přebrousit a znovu vyspádovat. Bez oprav není možné lávku zkolaudovat.
V provozu má být od konce roku 2026. Bude široký něco přes 12 metrů, a počítá se s třemi vzájemně oddělenými částmi, jízdním pásem pro silniční vozidla, cyklistickým pruhem a také chodníkem.
I když strojvedoucí srážku v pražské Libni zřejmě nezavinil, pokud se konzumace alkoholu potvrdí i dalšími testy, státní dopravce s ním okamžitě ukončí pracovní poměr.
Potom, co voda ustoupí, musíme zjistit, v jakém stavu je celá dopravní infrastruktura. Komplikacemi byla zasažená celá republika,“ přibližuje ve Speciálu Radiožurnálu ministr Martin Kupka (ODS).
Pražští radní hlasovali o studii možných umístění vypracované Institutem plánování a rozvoje. Nahrazení mostu z přelomu 19. a 20. století kritizují památkáři i radnice městských částí.
Kvůli bouřkám byla omezená silniční i železniční doprava v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Na silnice a tratě tam popadaly stromy, někde byly problémy s dodávkami elektrického proudu.