Konec dvacetiletého angažmá amerických vojsk a jejich spojenců v Afghánistánu přesně před rokem vystřídala vláda hnutí Tálibán. Co přinesla za změny, analyzuje server iROZHLAS.cz.
„Měli jsme agenty v každé organizaci a oddělení. Měli jsme své lidi v kanceláři, kde dnes pracuji,“ chlubí se vysoce postavený vůdce Tálibánu, který dříve řídil útoky Tálibánu v hlavním městě.
„To se děje jen nám, Hazárům... Žijeme tu po generace. Žili jsme tu i v 90. letech a žádní představitelé Tálibánu nás nikdy nenutili, abychom opustili své domovy,“ říká kmenový starší.
„Všechno pro mě skončilo a stejně tak i pro ostatní lidi ve městě. Venku je vidět, že se nikdo nesměje. Po celém městě panuje absolutní pocit deprese,“ popisuje Afghánka náladu po odchodu Američanů.
„V pondělí mi zavolali, že mají místo pro nás oba a že se poletí následující den. Když jsem to uslyšela, okamžitě jsem se rozplakala,“ říká v rozhovoru Polka evakuovaná z Afghánistánu.
„Není cesty ven,“ napsal bývalý člen afghánského komanda v textové zprávě, kterou poslal novinářům z deníku The New York Times. Faríd se nyní ukrývá v horách a „modlí se za záchranu“.
„Ptají se po členech rodiny. Jeden z velitelů Tálibánu nám řekl, že si dívky starší 18 let nesmíme nechávat – je to hřích a musí se provdat,“ popisuje otec dvou dcer, kterým nebylo 25 let.
„Samozřejmě se stává, že k nám dorazí matky, které musí bojovat o život. Hlavním důvodem je právě to, že dorazily pozdě,“ popisuje v rozhovoru Adéla Pártlová, která je na misi s Lékaři bez hranic.
Série videí, která v minulých dnech zveřejnily afghánské úřady, ukazují vraždění, bití a mučení páchané bojovníky Tálibánu. „Bojím se. Všichni se bojí,“ říká pro kanadskou televizi jeden z Afghánců.
„Mám Afghánce rád, ale myslím si, že se rozhodovací procesy budou odehrávat hlavně v Pákistánu, který v žádném případě nechce, aby byl Afghánistán turbulentním sousedem,“ říká Václav Pecha.
Americká armáda oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Odsun USA ze země je tak podle médií téměř hotov již dva měsíce před původně oznámeným termínem.
S odchodem sil NATO se násilnosti v Afghánistánu stupňují. Jen během května zemřelo 405 příslušníků afghánských sil a 260 civilistů. To je největší počet obětí za jediný měsíc od července roku 2019.
Spojené státy ponechají zbývající vojenské jednotky v Afghánistánu po celý rok 2015. Ve Washingtonu to po setkání s afghánským prezidentem Ašrafem Gháním řekl americký prezident Barack Obama, který tak vyhověl žádosti afghánské vlády. Americké síly budou podle Obamy asistovat afghánské armádě, která je od začátku letošního roku plně zodpovědná za boj proti Talibanu a dalším islamistickým skupinám.
Tempo stahování britských vojáků z Afghánistánu se nejspíš zrychlí. Deníku Guardian to řekl ministr obrany Philip Hammond. Konečný verdikt londýnské vlády ale ještě nepadnul.
Čeští vojáci budou v Afghanistánu v letech 2013 a 2014 působit především jako poradci či ochranné síly. Stejně jako ostatní alianční jednotky budou školit afghánskou armádu. O jejich působení i účasti české armády v dalších zahraničních misích dnes budou hlasovat poslanci.
Bezpečnostní situace v Afghánistánu se zřejmě dramaticky lepší. Jinak si totiž nelze vysvětlit, že spojenecké země postupně za sebou hlásí stahování svých sil nebo alespoň omezování aktivit v Afghánistánu. Po Spojených státech, které chtějí příští rok omezovat vojenské operace, a v roce 2014 se chtějí soustředit spíše na výcvik afghánských bezpečnostních sil, oznamuje stahování svých vojáků i Francie.