‚Není cesty ven.‘ Jak Tálibán loví ukrývající se afghánské vojáky, kteří se radikálům nepoddali
Zatímco si Tálibán získával kontrolu nad stále větší rozlohou afghánského území, armádní a policejní složky se postupem času zhroutily jako dům z karet. Tisíce afghánských vojáků, kteří před rychle postupujícím Tálibánem neutekli nebo se mu nevzdali, nyní žijí ve strachu o život svůj i svých rodin. Ukrývají se na nejrůznějších místech a snaží se uniknout před radikály, lačnými po tom je dopadnout.
Síla Tálibánu semlela afghánské bezpečnostní síly překvapující rychlostí. Ještě než se radikální hnutí dostalo k moci, tisíce vojáků prchly ze země pryč, další se islamistickým bojovníkům vzdali a dostali možnost vrátit se domů, část si ponechala zbraně a přidala se na stranu protivníka.
Nejtěžší operace v mém životě, říká úřednice a bývalá velvyslankyně v Egyptě o evakuaci Afghánců
Číst článek
Ústup afghánských jednotek nakonec způsobil mnohem rychlejší pád Kábulu, než mnozí bezpečnostní analytici a politici očekávali.
„Američtí vojáci nemohou a neměli by bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat,“ prohlásil tento týden v projevu americký prezident Joe Biden, když obhajoval stažení amerických jednotek z Afghánistánu, zatímco se tisíce zoufalých lidí snažily dostat ze země pryč.
Rozklad afghánské armády ve světě rozpoutal vlnu kritiky, zdaleka ne všichni afghánští vojáci ale před radikály složili své zbraně. Jak upozorňuje americký deník The New York Times, další tisíce vojáků, špionů a příslušníků dalších oddílů bojovaly až do samého konce. Nyní jsou na útěku a skrývají se před Tálibánem, který na ně pořádá hony.
„Není cesty ven,“ napsal bývalý člen afghánského komanda v textové zprávě, kterou poslal novinářům z deníku The New York Times.
Faríd, který kvůli bezpečnosti uvedl jen své křestní jméno, se nyní ukrývá v horách na východě země. Afghánské vojenské jednotky, které kolem něj byly předtím rozmístěny, se Tálibánu nakonec vzdaly. Faríd tak zůstává v horách uvězněný a „modlí se za svou záchranu“.
Pátrání Tálibánu
Poté, co se tálibové chopili moci nad Afghánistánem, se radikální hnutí snaží mezinárodní komunitu přesvědčit, že se nebude spolupracovníkům bývalé vlády mstít. Americký list přitom upozorňuje, že začínají mizet i účty Tálibánu, prostřednictvím kterých se snažili tyto lidi vypátrat.
Vítězství Tálibánu jako voda na mlýn islamistům. Hrozí posílení Al-Káidy i radikálních skupin v Africe?
Číst článek
Podle nejnovější zprávy norského Centra Globální analýzy RHIPTO, které zpracovává zpravodajské informace pro OSN, je ale realita jiná, než jak se ji Tálibán snaží vykreslit.
„Tálibán zintenzivňuje pátrání po všech jedincích a spolupracovnících minulého režimu, a když se jim to nepovede, zaměřují se na jejich rodiny, které zatýkají a trestají podle své interpretace práva šáría,“ uvádí zpráva, na kterou tento týden upozornila zahraniční média.
Tálibán si podle norských expertů vede seznam lidí, které se snaží najít. Podle šéfa organizace, která zprávu vypracovala, je přitom každý člověk na seznamu ve velkém nebezpečí, protože není vyloučeno ani to, že je začnou tálibové hromadně popravovat.
„Ve zvlášť velkém ohrožení jsou jedinci v ústředních pozicích v armádě, policii a vyšetřovacích jednotkách,“ pokračuje dokument, do kterého měl možnost nahlédnout také list The New York Times. Podle něj Tálibán prochází záznamy uložené na afghánském ministerstvu obrany, vnitra a v ústředí afghánské tajné služby, na základě těchto dat pak seznamy hledaných osob sestavují.
Jaké nebezpečí těmto lidem potenciálně hrozí, ukazují minulé zkušenosti. The New York Times upozorňuje například na nedávný případ zabitých Afghánců z Kandaháru. Afghánská veřejnoprávní stanice RTA minulý týden zveřejnila video, které zachycuje desítky mrtvých těl ležících na silnici. Podle amerického deníku mezi nimi byli i afghánští vojáci a úřednici, které Tálibán nemilosrdně popravil.
Pomsta Tálibánu
Kolik afghánských vojáků se nyní snaží před táliby skrývat, není jasné.
Strach, slídění v mobilech, náboženské pořady místo telenovel. S Tálibánem zavládly nové pořádky
Číst článek
Stovky příslušníků bezpečnostních sil v minulých týdnech uprchly do sousedního Uzbekistánu nebo Íránu, tisíce dalších se výměnou za příslib bezpečného průchodu Tálibánu vzdaly nebo odešly do Pandžšírského údolí – jediného místa na afghánské mapě, kterému se podařilo nespadnout do spárů Tálibánu a kde se formuje protitálibánský odpor v čele s bývalým viceprezidentem Amrulláhem Sálihem.
Další příslušníci afghánských sil navíc pomáhají také na kábulském letišti, které mají doposud pod kontrolou američtí vojáci. Podle informací USA a bývalých afghánských úředníků tam působí stovky pracovníků afghánské národní zpravodajské bezpečnostní služby (NDS), kteří pomáhají během evakuace tlumočníků a dalších spolupracovníků zemí NATO v Afghánistánu.
„Počínají si hrdinsky,“ říká jeden z amerických představitelů pro list The New York Times, podle kterého mají pracovníci NDS v současnosti velký důvod k obavám. Lidé z afghánské zpravodajské služby mají na svědomí životy mnoha bojovníků i vysoce postavených velitelů Tálibánu, který usiluje o to jejich smrt pomstít.
Zpráva OSN zmiňuje případ jednoho z bývalých příslušníků protiteroristické jednotky, kterému Tálibán nechal doma dopis, aby se dostavil k tálibánské vojenské komisi v Kábulu.
„Afghánský islámský emirát vás považuje za důležitou osobu,“ stálo v dokumentu s dodatkem, že pokud se ke komisi nedostaví, jeho příbuzní budou zadrženi a potrestáni.
Vojáci v úkrytu
Příběh afghánského vojáka, který se musí skrývat před Tálibánem, tento týden přinesl také indický deník Hindustan Times. Je jím bývalý důstojník afghánské armády, který prošel výcvikem na jedné z indických vojenských akademií a nyní se skrývá na blíže neurčeném místě poblíž Kábulu.
2:22
Kdo jsou Afghánci, které Česko evakuovalo z Kábulu? Příběhy dvou rodin očima těch, kteří je zachraňovali
Číst článek
Věří, že afghánská armáda byla v porovnání s Tálibánem v převaze, snahy vojáků ale ztroskotaly na afghánské vládě, která je podle jeho slov zaprodala.
„Před několika dny Tálibán zaútočil na jednu z našich základen v západním Afghánistánu. Naši velitelé nás ale vyzvali, abychom na to nereagovali, jinak zkazíme probíhající mírový dialog,“ popsal ze svého úkrytu přes aplikaci WhatsApp.
Díky mobilnímu telefonu se mu podařilo spojit se také s rodiči, kteří zůstali v Kábulu. Varovali ho, aby do metropole plné ozbrojených tálibů nechodil, vzdát se před radikály ale nehodlá.
„Jeho lidé (tádžického velitele Ahmada Masúda, který údajně stojí v čele protitálibánského odporu – pozn. red.) v údolí Pandžšíru mají dostatek munice, aby se postavili Tálibánu. Stále máme naději, budeme bojovat,“ napsal indickému deníku afghánský voják.
Do Pandžšírského údolí, které leží nedaleko Kábulu, má namířeno i další Afghánec oslovený deníkem Hindustan Times.
„Než jsme dokázali naplánovat útěk do bezpečí, chopili se i Kábulu. Pak jsem odešel z domu a schoval se… Tálibán mě hledá, nevím, jestli mě zajmou nebo jestli něco neudělají mojí ženě a sestře,“ říká Afghánec, který dříve pracoval pro afghánskou vládu.
První pokus dostat se do Pandžšíru se mu ale nevydařil, Tálibán totiž všechny cesty kolem Kábulu zablokoval.
Mise se šťastným koncem
Zatímco na kábulském letišti pokračují evakuace bývalých tlumočníků a dalších afghánských spolupracovníků, kteří pomáhali státům NATO v Afghánistánu, osud mnoha tamních vojáků a policistů zůstává nejistý.
‚Chaos a střelba na letišti.‘ Velvyslanec Baloun popsal, jak probíhala evakuace lidí z Afghánistánu
Číst článek
Představitelé Pentagonu sice tvrdí, že tito lidé mohou být ze země také evakuováni, v jejich případě by ale takový proces byl o něco složitější. Na rozdíl od afghánských tlumočníků a zaměstnanců ambasád, kteří pomáhali Američanům, nejsou zařazeni do speciálních vízových programů zřízených americkou vládou. Velmi složitá a nebezpečná je navíc už jen cesta na letitě, jehož okolí tálibové bedlivě hlídají.
Příběhu se šťastným koncem se nicméně dočkal Mohamed Khalid Wardak, vysoce postavený afghánský policista, který vedl speciální policejní operace po boku Američanů. Byli to právě jeho bývalí američtí kolegové, kteří vyvinuli obrovské úsilí, aby Wardaka i s jeho rodinou dostali do bezpečí.
„Bojoval, dokud mu nezbylo nic, s čím by ještě mohl bojovat,“ popisuje pro agenturu AP odvahu afghánského policisty jeho bývalý kolega a příslušník speciálních amerických sil Chris Green, podle kterého Wardak pomohl zachránit nespočet lidských životů a pokud by se dostal Tálibánu do rukou, jistě by ho čekala smrt.
Sám Wardak prý o evakuaci nejdřív nestál. Byl odhodlaný bojovat proti Tálibánu do samého konce a z Afghánistánu se snažil dostat jen svou rodinu. Po pádu Kábulu ale nabídku pomoci nakonec přijal. Jak tvrdí jeho američtí kolegové, nechat ho napospas bylo pro ně naprosto nemyslitelné, požádali proto o pomoc ministerstvo obrany i Kongres. Díky tomu pak mohli rozjet záchrannou operaci, vedoucí k jeho osvobození.
Wardakova tvář byla radikálům dobře známá – nejen kvůli jeho postavení, ale také jeho dřívějšímu televiznímu vystoupení, ve kterém vyzval radikály Tálibánu k boji. Bez prozrazení by se tak přes kontrolní stanoviště a následně na kábulské letiště zcela jistě nedostal. O to byla jeho evakuace z afghánské metropole náročnější.
Po čtyřech dnech neustálého přesouvání z místa na místo se však podařilo dostat Wardaka a jeho rodinu do bezpečí. Ve středu je pod rouškou tmy vyzvedla na smluveném místě helikoptéra, záchranná operace s označením Promise Kept (slib dodržen) tak skončila úspěšně.
Podle amerických představitelů se nyní afghánský policista s manželkou a jejich čtyřmi syny nachází „v bezpečí na neznámém místě pod ochranou USA“.
