Vládou prošel upravený ‚lex ČEZ‘. Dotkne se všech firem, usnadní rozdělení společnosti
Vláda si otevřela cestu k rozdělení polostátní společnosti ČEZ na státní a privátní část. Na středečním jednání totiž schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který předložilo ministerstvo spravedlnosti. Zákonu se přezdívalo „lex ČEZ“. Důvodem bylo právě jeho zacílení na záměry státu v této společnosti.
Schválená verze novely zákona je ale upravená oproti původnímu návrhu, o kterém jsme psali zde. Vypadly z ní největší zásahy, proti kterým protestovala původně i legislativní rada vlády a které cílily čistě na specifickou situaci ČEZ. Podle právníků by tak šlo o neústavní změnu.
‚Lex ČEZ‘ je neústavní, nestandardní a podlý, říkají právníci a minoritní akcionáři
Číst článek
Nová úprava zákona znamená, že společnosti s veřejně obchodovatelnými akciemi se mohou přeměnit, například rozdělením či přeshraničním a jiným fúzováním, pokud to odsouhlasí 75 procent všech akcionářů přítomných na valné hromadě společnosti. Doposud zákon požaduje, aby se změnou souhlasilo 90 procent všech akcionářů dané společnosti.
Zároveň se má pro platnost takového hlasování ale navýšit usnášeníschopnost valné hromady, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.
Dotkne se všech
Oproti původnímu návrhu úpravy zákona je ale hlavní rozdíl v tom, že se tyto změny nemají týkat jen firem, kde je „většinovým akcionářem stát“ a navíc jsou „z oblasti kritické infrastruktury“. Novela se má tedy nově týkat všech.
„Navrhovanou úpravou tedy dochází k jejímu zobecnění. Ke snížení potřebné většiny ke schválení zmíněných forem přeměn by tedy došlo u všech kótovaných společností, a nikoli pouze u těch, jejichž většinovým akcionářem je stát,“ potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Je to účelová změna zákona, která navíc není potřeba, říká o ‚lex ČEZ‘ akcionář Šnobr
Číst článek
Nová úprava zároveň oproti původnímu návrhu dále snížila potřebný počet akcionářů na valné hromadě pro souhlas s přeměnou z 85 procent na 75 procent. Podle ministerstva spravedlnosti tato hranice vychází z evropské praxe. „Většina členských států zvolila hranici nižší, a sice 66 až 75 procent,“ uvedl mluvčí.
Současná hranice souhlasu 90 procent všech akcionářů se změnami společností byla podle ministerstva fakticky neproveditelná. Tak velký počet akcionářů totiž na valné hromady nechodí. Ukazují to i čísla ČEZ. V posledních letech se na jeho valných hromadách hlasovalo se 77 až 79 procenty akcií.
Stát měl tak se svými 70 procenty hlasů na valných hromadách vždy více než původně požadovaných 85 procent hlasů z přítomných akcionářů. Schválené snížení potřeby počtu přítomných na valné hromadě na 75 procent, kteří mají odsouhlasit rozdělení společnosti, tak bude pro stát v případě ČEZ ještě výhodnější.
Jak chce stát ČEZ rozdělit, zatím není jasné. Premiér Petr Fiala loni v létě pouze uvedl, že by měl stát získat pod svou kontrolu „celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny“.