Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 829,3 miliardy korun. V růstu vyplacených dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi.
Vláda Michela Barniera nemá zatím pro svůj rozpočet hlasy v dolní komoře parlamentu. Text by zřejmě podpořily provládní kluby, proti jsou strany z levicové Nové lidové fronty.
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
Podle vedoucího nového Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově Petra Janského si vláda pohrává s důvěrou lidí, když jsou v rozpočtu na příští rok nesrovnalosti za 40 miliard korun.
Poslanec Letocha souhlasí s přesunem financování nepedagogů na obce. Vnímá ale jejich obavu, že na novou povinnost nedostanou potřebné peníze. Proto chce, aby se o změně ještě ve Sněmovně diskutovalo.
Problém je, že jelikož se sleva na dítě dlouho nezvyšovala, tak jsou na tom rodiny s jedním dítětem dnes úplně nejhůř v daňovém sytému, míní Daniel Prokop v projektu Život k nezaplacení.
Emoce z dotačního boje odvádí pozornost od toho, o co jde – tedy o téměř dva biliony korun, které tuzemský daňový poplatník odvede státní pokladně v různém typu daní.
Hlavní ekonomický poradce prezidenta Pavla nedoporučuje schválit návrh státního rozpočtu, podle něj jsou totiž v návrhu sporné položky za zhruba 40 miliard korun.
Základní parametry rozpočtu schválila Sněmovna na konci října a už je nemůže měnit. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun.
Podle Národní rozpočtové rady chybí v rozpočtu na příští rok až 40 miliard korun. Její člen Jan Pavel soudí, že stát si s takto vysokou chybějící částkou neporadí.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl odmítl, že by chybějící částky v rozpočtu byly snadno řešitelné a fakticky drobné, jak tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS).
Fialova vláda rekordně zadlužuje naši zemi, hlásí lídr SPD Tomio Okamura. O státním rozpočtu a platu politiků na Radiožurnálu hovořil poslanec SPD Jan Hrnčíř.
Schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošek snížit o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard.
„Jsem připraven ke spolupráci. Proboha, vždyť si musíme všichni uvědomit, čemu čelíme a jaké je tu nebezpečí,“ řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu premiér a předseda ODS Petr Fiala.
„Rozpočet je silně proinvestiční. Máme tam rekordní výdaje na investice jednak o celkové sumě zhruba 250 miliard korun,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
Za nárůstem dluhu je podle ministerstva financí zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.
Z čeho vstávají ekonomům nejvíc vlasy hrůzou na hlavě, je úplně nová daň z finančních transakcí pro firmy i občany. Z každého převodu si stát vezme 0,4 procenta.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun.
Vládní koalice má dost hlasů i bez Pirátů, kteří chtějí z vlády odejít. „Matematicky nejsou jejich hlasy potřeba, ale budeme rádi, pokud rozpočet podpoří,“ reaguje Munzar.
Místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček je spoluautorem nové hospodářské strategie Česka, která má zlepšit tuzemskou ekonomiku. Podle Svazu průmyslu a dopravy v ní ale chybí určení priorit.
Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl, že vládní rozpočtová rezerva, která byla na letošní rok schválena 11,5 miliardy korun, má sloužit na pokrytí nepředvídatelných událostí.
Čím jsou kraje a obce ve větším přebytku, tím větší deficit může mít státní rozpočet. Snížení jejich přebytků by stlačovalo deficit státního rozpočtu,“ řekl Pavel.