Pokud by se volby konaly dříve, profitovalo by z toho nejvíc hnutí ANO, které má k dispozici nejvíce finančních prostředků a nemusí se zdržovat jednáním stranických grémií.
Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu stojí podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další.
Člověk s dokončenou střední školou zaplatí víc především na sociálním a zdravotním pojištění. Vyplývá to z nové studie společnosti PaQ Research a think tanku IDEA pro Českou spořitelnu.
V roce 2022 by státní dluh měl činit 2,8 bilionu korun a ke konci roku 2023 zhruba 3,06 bilionu korun. V poměru k HDP by tak měl dluh stoupnout z loňských 36,5 procenta na 47,5 procenta v roce 2023.
Začátkem týdne jsme viděli, jak bude vypadat nová realita státního rozpočtu. Od ministryně financí Aleny Schillerové jsme se dozvěděli, že schodek rozpočtu na rok 2022 přesáhne 300 miliard korun.
Kvůli již dříve schválenému daňovému balíčku vypadne z příjmů rozpočtu asi 100 miliard korun. „Na příjmové straně bude chybět daňový balíček, ale já si za ním stojím,“ uvedla ministryně.
Česku podle rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na tzv. dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na ni veřejné finance narazí až o rok později.
Loni ke konci února, tedy ještě před propuknutím pandemie, vykázal rozpočet schodek 27,4 miliardy korun. Tehdy to bylo také nejhorší únorové číslo od roku 1993.
„Stále o tom jednáme. Pevně věřím, že nejpozději v průběhu března se tyto prostředky do rozpočtu obrany vrátí,“ uvedl pro Radiožurnál šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO).
Celkové příjmy rozpočtu mají letos být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu. Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy a výdaje vyšší o 77,3 miliardy.
Vláda navrhuje zvýšení rozpočtového schodku na půl bilionu korun. Zatím ale nemá většinovou podporu. Rozhodnou pravděpodobně komunisté, kteří se chystají věc projednat v poslaneckém klubu.
Dramatické titulky médií jsou každodenním důkazem, jak mají lidé rádi superlativy. Další nabídla vláda, když schválila návrh ministryně financí Aleny Schillerové na novelu rozpočtového zákona.
Bartoš je proti Zemanovi optimističtější, že se podaří dohodnout na volebním zákonu. Na schůzce se domluvili poté, co Zeman řekl, že po volbách pověří sestavením vlády nejsilnější stranu, ne koalici.
„Strategie vlády je ‚po nás potopa‘. ODS od počátku ukazuje, že je rozpočtově odpovědná, jako jediní jsme do sněmovny přinesli návrhy na úspory ve výši více než 80 miliard,“ uvedl Fiala.
Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku Česka.
Deset miliard v návrhu rozpočtu na tento rok poslanci v prosinci převedli z armádních nákupů do rozpočtové rezervy, armáda tak může nakládat jen se 75 miliardami. Je to méně než před rokem.
Ministerstvo financí podle Aleny Schillerové dál pracuje na nové makroekonomické predikci, která bude zveřejněna 20. ledna. Až po jejím zveřejnění začne pracovat na rozpočtové novele.
Vláda na prvním letošním zasedání neprojednala navrácení deseti miliard korun z rozpočtové rezervy ministerstvu obrany. Krácení výdajů do armády si vyžádali komunisté.
Rozpočet na loňský rok, který schválila sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun. Poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun.
O špatné připravenosti státního rozpočtu na případné zpomalení ekonomiky psal Nejvyšší kontrolní úřad již dříve, ministerstvo financí ale s jeho výhradami nesouhlasilo.
Kvůli daňovému balíčku vypukly v posledních dnech spory. Prezident Zeman zákon nevetoval, ani nepodepsal. Nelíbí se mu, že daňová změna může podle něj prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí.
Prezident Miloš Zeman normu nepodepsal, ale ani nevetoval a v pondělí ji vrátil předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi. Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení tzv. superhrubé mzdy.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce v březnu předložit novelu zákona o státním rozpočtu, která by zahrnovala i stomiliardový výpadek v příjmech, který způsobily změny v daňovém systému.
