Člověk s maturitou se státu vyplatí. Na daních odvede o 2,5 milionu více než se základním vzděláním
Člověk s dokončenou střední školou odvede za svůj život do státního rozpočtu v průměru o 2,5 milionu korun víc než ten, kdo má pouze základní vzdělání. Zaplatí víc především na sociálním a zdravotním pojištění. Vyplývá to z nové studie společnosti PaQ Research a think tanku IDEA pro Českou spořitelnu.
Podle autorů studie se vyšší vzdělání vyplatí nejen žákům ale i státní pokladně. „Žáci jsou za svůj život schopni odvést do státního rozpočtu o 2,3 až 2,8 milionu korun více díky tomu, že mají vyšší vzdělání, uplatní se na trhu práce, odvedou víc na daních a na sociálním a zdravotním pojištění, nepobírají tolik sociální dávky nebo se tolik nepodílejí na kriminalitě,“ popisuje Václav Korbel, který je jedním z autorů výzkumu.
Proto je důležité, aby studenti střední školy úspěšně dokončili. V mezinárodním srovnání toho, kolik jich střední školu nedokončí, Česko jako celek nijak nevybočuje z průměru. Jenže v jednotlivých regionech už rozdíly jsou, někde školu nedokončí víc než šestina těch, kteří se na ni úspěšně dostali.
„Z hlediska pohledu na celou Českou republiku nedochází k nárůstu podílu časně odcházejících, ale k prohlubování rozdílů mezi jednotlivými regiony, a zejména tedy ve vazbě na socioekonomický status. Podíl je výrazně vyšší v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde se pohybuje nad hranicí patnácti procent,“ říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Studie také uvádí, že na středních školách už je na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání pozdě. S tím souhlasí i socioložka Daniela Büchlerová z Agentury pro sociální začleňování. Za zásadní považuje včasnou komunikaci s rodinou žáka.
‚Premiér je v tom sám.’ Zástupci škol znovu odmítli úřední maturity, studenti podle nich potřebují jistotu
Číst článek
„V zahraničí se to často řeší tím, že se žáci už během základní školy vytipují nebo se ví, kdo by mohl mít problém a nenechá se k němu dojít. Intenzivně se s nimi a rodinou pracuje už předtím. Samozřejmě obecně práce s rodinou je klíčem,“ uvádí příklad Büchlerová.
Autoři studie taky spočítali, jak se státu do preventivních programů nedokončování střední školy vyplatí investovat.
„Taková typická intervence za zahraničí literatury stojí třeba 50 tisíc korun na rok. Už i při efektivitě kolem dvou procent se to českému státu vyplatí. Kdybychom vzali realistickou efektivitu kolem patnácti procent, což řada kvalitních zahraničních programů má, tak ten přínos na jednoho žáka je 350-400 tisíc korun,“ vysvětluje Václav Korbel.
Studie jako další efektivní příklady prevence ze zahraničí uvádí třeba mentoring nebo možnost dokončit školu alternativním způsobem s nižším typem certifikátu.
Co stojí za nedokončením?
„Přestože teď mám fixní práci, kdyby člověk hledal práci do budoucna, tak tam to studium bude chybět. Jsou různé varianty jako rekvalifikační kurzy nebo tak, ale jakmile člověk nemá aspoň ten výuční list, ideálně maturitu, tak to může být do budoucna zádrhel,“ popisuje 24letý Jakub, který po nedokončeném studiu stavebnictví na střední průmyslové škole v současnosti pracuje manuálně se dřevem.
Smejkal: Rotační výuka může snížit riziko přenosu covidu o desítky procent, plošný návrat možný není
Číst článek
„Když jsem opakoval ročník, jen s jiným zaměřením, tak po půl roce jsem sám vzdal i z finančních důvodů. Následně jsem se snažil o dálkové studium kuchař-číšník, ale i z rodinných důvodů jsem to pak zabalil a začal jsem chodit po brigádách,“ dodává důvody, které k odchodu ze školy přispěly.
Psycholožka z Krajské pedagogicko-psychologické poradny ve Zlíně Vlaďka Šmídková své zkušenosti s důvody žáků, proč střední školu nedokončí, popisuje podobně.
„Už na začátku může být jenom nešťastná volba školy. Očekávání, které oni vlastně od té školy měli, nejsou naplněna. Pak bych řekla, že tam může hrát roli nějaká ta osobní situace, malá podpora ze strany rodiny nebo její rozpad, či ztráta blízkého a na to pak vázaná potřeba finanční výpomoci té rodiny,“ uzavírá Šmídková.
