Vláda navrhuje zvýšení rozpočtového schodku o 180 miliard na půl bilionu korun. Zatím ale pro to nemá ve sněmovně podporu. Rozhodnou pravděpodobně komunisté, kteří se chystají věc projednat v poslaneckém klubu. „Proč ale máme být jediní, kdo tyto věci rozhodují a nesou z toho politické náklady?“ zlobí se člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM). Odpovědnost by podle něj měli nést také ti, kdo hlasovali pro daňový balíček.

Praha 20:07 17. února 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„ODS a SPD by to měly také zvážit. Je poměrně licoměrné, když pro jedno hlasují a pro druhé nikoliv,“ myslí si komunistický poslanec. Je přesvědčen, že právě daňový balíček, který pomohli prosadit občanští demokraté a Svoboda a přímá demokracie, může za zásadní výpadek prostředků ze státní kasy.

„Někdo by měl nést odpovědnost za to, že se rozhodl vyndat z rozpočtových příjmů zhruba 90 miliard. A ten někdo by měl mít také odvahu hlasovat pro rozpočet. Proč máme být jediní, kdo tyto věci rozhodují a nesou z toho i politické náklady?“ ptá se Dolejš, jehož strana tolerovala vládu hnutí ANO a ČSSD.

Sněmovní rozpočtový výbor podle ČTK ve středu doporučil sněmovně schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku sociální demokrat Václav Votava, nepodpořil ho ani Dolejš. Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

Poslanec připomíná, že vláda už od léta dluží sněmovně koncepci konsolidace veřejných financí. Její předložení už ale neočekává a předpokládá, že obavy o kondici veřejných financí se stanou předmětem předvolební kampaně pro podzimní volby.

Také člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel se domnívá, že hlavní příčinou nerovnováhy je schválení daňového balíčku. „Veřejné rozpočty jím byly úplně zbytečně připraveny o nějakých sto miliard korun. A proto se dnes pohybujeme v těchto obrovských číslech.“

České republice reálně hrozí, že do roku 2024 narazí na dluhovou brzdu, upozorňuje ekonom, který připomíná, že zemi čeká kolem roku 2030 nárůst podílu osob v důchodovém věku.

„Bylo by fajn, kdybychom do této situace přišli s co nejnižší dluhovou kvótou. Tímto způsobem si ale bohužel ten prostor vyčerpáme už teď,“ říká ekonom Pavel.

Současná nebo budoucí vláda bude muset přijít s řešením, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Má ale obavy, že nejvíc na něj doplatí nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny obyvatel:

„Může jít o kombinaci zvýšení daní nebo třeba zásahy do důchodového systému – prodloužení věku odchodu do důchodu, snížení poměru důchodu k průměrnému příjmu… Ty dopady jsou opravdu vážné,“ uzavírá.

Poslechněte si Speciál Martiny Maškové a Jana Burdy.

Martina Mašková, Jan Burda, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít