Poslanecká sněmovna schválila vládní konsolidační balíček, který upraví desítky zákonů. Nejvíce ovlivní lidi s nižšími příjmy, tvrdí ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu, uvedlo ministerstvo.
Nejdražší položkou, která představuje zhruba tři čtvrtiny nákladů, tvoří nájem kanceláří pro bývalé hlavy státu. Sarkozyho vyšla téměř na 170 000 eur. Hollanda loni její nájem vyšel na 153 000 eur.
Součástí předvolebních slibů podle něj bylo, že se daně budou měnit jen jednou ve volebním období. Od prezidenta nezjišťoval, zda aktuálně projednávaný konsolidační balíček podepíše.
„Alkoholici nebo lidé, kteří často konzumují alkohol, přechází ze zdaněného alkoholu k těm nedaněným, například krabicovým vínům za 25 korun litr,“ připomíná Dan Prokop z PAQ Research.
Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany.
První sebral školství 30 a druhý takřka 12 miliard, přitom premiér Fiala, ministr financí Stanjura i Mikuláš Bek stále hovořili o vzdělávání jako o prioritě.
Stát bude mít podle ministra financí příjmy 1,94 bilionu korun a výdaje 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun.
„Máme velkou debatu o konsolidačním balíčku, který už teď vyvolává tolik kontroverzí, že vláda asi nenajde vůli, aby příští rok přišla s dalším balíčkem. Ale jinak to nepůjde,“ řekl Pavel.
V pátek zamířila předloha konsolidačního balíčku do závěrečného čtení, ale opozice obstrukcemi zatím zabránila jeho přijetí. „Moc času už nezbývá,“ říká místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).
„Sport jednoznačně přispívá do státního rozpočtu z aktivit, které jsou s ním spojeny. Kolik lidí si díky němu objedná hotel, stravování,“ vysvětluje šéd Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.
Snaha vlády vrátit rovnováhu státnímu rozpočtu připomíná tragikomedii. Řekl to ekonom David Marek už potom, co ministr financí Zbyněk Stanjura odeslal do vlády podrobný návrh rozpočtu na rok 2024.
Praha||Tomáš Pancíř, fos|Ekonomika|dvacet minut radiožurnálu
„Opakuji, že problém naší země je strukturální schodek. Půjčujeme si na běžné výdaje, které vůbec nesouvisí se stavěním dálnic a zastavěním bezpečnější energetické infrastruktury,“ míní Hampl.
Národní rozpočtová rada také upozornila, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
Opoziční hnutí ANO a SPD chtějí například snížení daňového zatížení nákladů na bydlení, stejně jako nižší sazbu daně z přidané hodnoty na balenou kojeneckou vodu, menstruační pomůcky a řezané květiny.
Nejenom zvyšující se návrhy státního schodku na příští rok, ale také dodání návrhu ministerstvem financí vládě pár minut před vypršením termínu názorně dokazují, že se rozpočet rodí těžko.
„Přibližně milion OSVČ odvádí výrazně méně než zaměstnanci. Na tom je potřeba pracovat,“ myslí si ekonom Filip Pertold, člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí.
Body bude dál probírat na jednání vládní pětikoalice. To je plánováno na středu. Na úterním jednání takzvané tripartity se tak zástupci vlády nerozhodli, zda návrhy změn přijmou.
Vládní balíček na konsolidaci veřejných financí je v kritické fázi. „Těch zájmů jsou tisíce. Já jen můžu doufat, že vláda zůstane na tom, na čem se dohodla,“ uvedl pro Plus ekonom Daniel Münich.
Jaké DPH bude na hygienické pomůcky či noviny a jak se změní podíl obcí z vybraných daní? Nedořešené otázky vládního úsporného balíčku, o kterých bude kabinet po krátkém volnu v nejbližší době jednat.
Prvních pět měsíců roku 2023, když se rozpočtový schodek prohluboval rekordním tempem, byli zástupci vlády o poznání víc nervózní. Teď stačily dva měsíce a hned je svět veselejší.
Jde o dosud nejvyšší dividendu v historii firmy. O její výši rozhodla valná hromada společnosti v závěru června. Podle Kříže začne výplata dividendy právě od úterka.
Fiala v pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla.
Státní rozpočet na rok 2023 byl hned při schválení terčem kritiky. Ministerstvo financí ve svém návrhu nadsadilo příjmy, především do nich zahrnulo 50 miliard z mimorozpočtového Modernizačního fondu
Ministr financí Zbyněk Stanjura říká, že je velká šance dodržet plánovaný deficit 295 miliard. Podle ekonomky Jany Matesové je to ovšem ve velkém ohrožení.