„Nemůže jít o plošné přidávání, protože na to státní rozpočet ani tento rok, ani ten příští nemá,“ míní pro Český rozhlas Plus exministr financí Ivan Pilný (dříve ANO).
Ministr financí musí za 5 dní seznámit vládu s návrhem rozpočtu. Veřejnost se tak dozví konkrétní údaje o dva měsíce později, než bylo zvykem před změnou zákona o rozpočtových pravidlech.
Kabinet Petra Fialy se vrací z dovolené a zbývá mu šest týdnů do konce září, kdy musí rozpočet schválit a poslat do poslanecké sněmovny. Nebudou to klidné časy.
Kabinet Petra Fialy čeká v září debata o státním rozpočtu na příští rok. Diskutovat se bude o prioritě školství, o zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu a jednat se bude také o důchodové reformě.
„Hlavní priorita vlády je dostat rozpočet aspoň pod Maastrichtská kritéria. V tuto chvíli určitě tam peníze nejsou bez toho, že by se nedodržely rozpočtové sliby,“ míní Holub.
Díra ve státních financích velikosti přinejmenším 100 miliard zeje dodnes a opět zabrání ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) sestavit zodpovědný rozpočet.
„Bude se investovat do vědeckého prostředí, aby instituce vypadaly jako ve 21. století,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).
Bilance českého rozpočtu je stejně špatná jako v zemích V4 nebo v Rumunsku, aspoň se trochu zlepšuje, zatímco u zmíněných sousedů je naopak čím dál horší.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu už v plném proudu. Utajuje zbytečně vláda návrh peněz pro ministerstva?
Odbory podle dřívějších informací trvají na zvýšení platových tarifů od září o 15 procent. Celkem by mělo podle údajů ministerstva práce pro stát a veřejný sektor pracovat asi 846 300 lidí.
Výzkumníci a vývojáři se mohou těšit, vláda schválila zvýšení výdajů na vědu pro příští rok. Žádný člen vlády ale nevysvětlil, proč je třeba dotace vědcům zvyšovat a za co vlastně budou utraceny.
Hnutí STAN chce víc zdanit banky proto, aby neodplývaly miliardy z jejich zisků do zahraničí. A zároveň stát získal do rozpočtu zhruba 20 miliard korun příjmů navíc.
„Za dva roky vlády se zvýšily výdaje státu o 25 procent ročně,“ říká Jan Volný z ANO. „Vždycky se dá dělat více, ale myslím, že vláda dělá, co je reálné,“ oponuje Vojtěch Munzar z ODS.
Schodek státního rozpočtu v únoru narostl o téměř 80 miliard korun. Únorová čísla podle ekonomky Heleny Horské ale nejsou o stavu státního rozpočtu doposud příliš vypovídající.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku
Podle nového plánu by Kongres dočasně financoval jednu řadu federálních agentur do 8. března a další do 22. března. Sněmovna by o tom měla hlasovat ve čtvrtek.
V úvahu připadají dva modely. První počítá s penězi z rozpočtu. Média by už nedostávala jednou ročně velkou dotaci, jak tomu je od roku 2017. Druhá varianta počítá s audiovizuálním poplatkem.
Německý parlament se zpožděním schválil rozpočet na letošní rok. Součástí jsou rozsáhlé škrty, vláda Olafa Scholze musela návrh kvůli chybějícím desítkám miliard eur předělat.
Ministr financí zdůraznil, že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ řekl.
Do rozpočtu se přestal započítávat schodek Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 18 miliard korun a a státní kasa ještě neposlala dodavatelům energií zhruba 14 miliard korun na kompenzace.
Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý největší v historii Česka. Část státních výdajů pokryla tzv. windfall tax a daň z mimořádných zisků.
Plánované příjmy rozpočtu se proti letošku zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje naopak klesnou o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.
