Co stojí za nehodou helikoptéry íránského prezidenta? Podle odborníků počasí, sankce a stará technika
Smrt íránského prezidenta při letecké nehodě přitáhla pozornost mimo jiné ke stavu tamní letecké techniky. Z dat pocházejících z otevřených zdrojů lze zjistit například to, že civilní letadla i vojenské helikoptéry jsou až o polovinu starší, než je světový průměr. Výrazně k tomu přispívají například rozsáhlé západní sankce. Jejich dopad na íránskou techniku popsal deník Financial Times.
Íránské úřady stále nezveřejnily oficiální příčinu havárie helikoptéry Bell 212, kterou před svou smrtí letěl prezident Ebrahím Raísí a další vysocí íránští činitelé včetně ministra zahraničí.
Prezident Raísí nepřežil nehodu vrtulníku. Podle íránských médií je mezi mrtvými i ministr zahraničí
Číst článek
Nezdá se ale, že by šlo o cílený útok například od protivníků Íránu. Izrael už uvedl, v poměrně výjimečném prohlášení, že s havárií nemá nic společného, a možnost útoku jako takovou vyvrátil i vůdce většiny Senátu USA Chuck Schumer s odkazem na americké zpravodajské služby.
Podle Financial Times může za nehodu zřejmě technický stav helikoptéry. Íránská letecká technika je obecně kvůli sankcím západních zemí zastaralá, kvůli nedostatku náhradních dílů není její údržba taková, jaká by měla být. Podle analytiků čerpajících z otevřených zdrojů byl konkrétně stroj prezidenta Raísího do Íránu dodán už v roce 1994.
Americké helikoptéry Bell 212 mají v oblasti bezpečnosti poměrně dobrou reputaci. Vyrábí se dodnes a stále je využívá mnoho států. „V každé nehodě je ale třeba vzít v potaz provozní podmínky, ve kterých je na předním místě obyčejně počasí a údržba,“ uvedl Carlos Cesnik, profesor leteckého inženýrství na University of Michigan.
V oblasti, kde se nehoda stala, bylo podle dostupných informací počasí velmi nepříznivé. Let komplikovaly silný déšť, mlha a vítr. Podle státní televize helikoptéra patrně narazila do horského vrcholu.
Zastaralá technika
Íránské civilní aerolinky stále používají letadla Airbus A300, která se přestala vyrábět před více než deseti lety. Alespoň jedno z nich je podle firmy Cirium, která sbírá letecká data, staré téměř 40 let. Obecně je více než 75 procent komerčních letadel v Íránu starých přes 25 let.
Tato čísla lze zasadit i do světového kontextu: průměrné stáří íránských letadel je o polovinu vyšší, než je globální průměr, který činí 28 let.
„Starší letadla jsou typicky méně spolehlivá. To se odráží na jejich průměrném využití, které je v Íránu 4,8 hodiny za den, což je přibližně o polovinu méně, než světový průměr,“ popsal Rob Morris z konzultační firmy Cirium.
5:25
Írán po smrti prezidenta čekají předčasné volby. Režim se může ještě utužit, říká expert Tureček
Číst článek
Íránská vojenská letadla jsou pak ještě starší. Jejich flotila se skládá z několika francouzských stíhaček Mirage F1, sovětské techniky a desítek let starých amerických letadel – často i ze 70. let minulého století. Konkrétně v případě íránských helikoptér se průměrné stáří pohybuje u 60 procent strojů až nad 40 lety.
Podle západních zpravodajců sice Írán postupuje v dohodě s Ruskem o dodání jeho stíhaček Suchoj Su–35, stále ale není jasné, kdy a jestli se obě strany doberou k nějakému výsledku.
Sankce
Írán funguje v sankčním režimu už skoro čtyřicet let. Různé státy světa je na něj uvalily kvůli obavám z íránského jaderného programu, porušování lidských práv a podpoře teroristických skupin. Sankce cílí například na energetický a obranný sektor, vládní představitele nebo banky, shrnuje agentura Reuters.
Některé ze západních sankcí proti Íránu byly po jaderné dohodě světových velmocí z roku 2015 zrušeny. Díky tomu poté Írán ve snaze modernizovat svou techniku uzavřel smlouvy například s Boeingem a Airbusem.
Na protestu zapálila hidžáb, za dva týdny našli její tělo. Šestnáctiletou Íránku zneužila a zabila policie
Číst článek
Když ale v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump od dohody odstoupil a vrátil se k přísnému sankčnímu režimu, proces modernizace se zastavil. Současná americká administrativa v tomto směru pokračuje – nové protiíránské sankce oznámila naposledy v dubnu.
Ačkoli efektivita sankcí čelí kritice, protože prokazatelně dochází k jejich obcházení, jejich dopad je v Íránu i tak citelný. Podle webu Deutsche Welle zpomalují íránskou ekonomiku, i když sankcionované zboží do Íránu stále prochází například přes Dubaj.
Financial Times uvádí, že pod západní sankce spadají například i náhradní díly zmíněné helikoptéry Bell 212, kterou letěl íránský prezident Raísí.
Bývalý íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že vinu na nehodě a Raisího smrti mají právě americké sankce. „Budou zapsány na seznamu amerických zločinů proti Íráncům,“ nechal se slyšet.
