„Zeleň je sice nejlepší klimatizace, ale za cenu velkého odparu. Spotřebuje to hodně vody. Musíme si uvědomit, že pokud je vedro, tak je vedro nezávisle na tom, jak naše města vypadají,“ tvrdí Storch.
„Modrým trojúhelníkem značíme doupné a jinak významné stromy v lesích,“ říká ornitolog Ivo Hertl. Doupný strom je ten, ve kterém může zahnízdit nějaký živočich, například pták, veverka nebo netopýři.
Podle ochranářů i zástupců města byly smrky s ohledem na svůj stav nebezpečné a hrozil jejich pád na turistickou stezku. Oba byly úplně uschlé a napadené hnilobou.
Čeští vědci zkoumají hydrogely, které do sebe mají při dešti nasát vodu a pak ji uvolňovat. Zasadili i sazenice dubů, některé s hydrogely a jiné bez nich. Teď se vydali podívat, jak se stromkům daří.
„Musíme s lidmi neustále komunikovat a vysvětlovat jim, proč to není žádoucí, aby tam jezdili na kolech,“ vysvětluje Starosta Václav Krtek (Osek všem).
Meteorologové uvedli, že zeleninu a nízké rostliny mohou lidé zakrýt světlou netkanou textilií. Kvetoucí stromy ochrání speciální postřiky nebo takzvané dýmování.
„Duby se vysazují hlavně pro brouka páchníka hnědého, aby měl kde být za pár desítek let. Ptačí třešně se sem dávají, aby měli potravu i jiní živočichové,“ vysvětluje lesní hospodář Lešák.
Podle předpovědi ústavu se budou teploty v noci na pondělí pohybovat mezi plus jedním až minus třemi stupni Celsia, ale při slabším větru mohou klesnout na minus pět stupňů.
Hlodavců se zploštělým ocasem v hlavním městě každý rok přibývá. Do jednoho bobřího teritoria v Komořanských a modřanských tůních se podívala i redaktorka Tereza Cedidlová.
V celém Česku v těchto dnech převládají teploty nad nulou. Teplé počasí probouzí vegetaci i některé druhy živočichů. Mírné zimy podle odborníků ale příliš příznivé nejsou.
V jižních Čechách obdivuje dendrolog Petr Kunce například třísovskou lípu, jejíž obvod přesahuje sedm a půl metru, má rád i břečťany, typické svým neukončeným růstem.
„Nejsme schopní říct, jakým dřevinám bude vyhovovat klima za sto let. Proto si myslím, že je nezodpovědné cokoli sázet. Můžou to být vyhozené peníze,“ vysvětluje botanička správy národního parku.
Oba stromy by se nakonec musely pokácet. Jeden z nich stojí v ochranném pásmu Českých drah, druhý ohrožuje nedaleký dům. V minulosti již museli smrk zastřihnout, aby kolem něj projely autobusy.
Borovice teď napadá nejen lýkožrout borový, ale také vrcholkový a Orthotomicus. Jejich dalšímu rozšiřování by měl zabránit výzkum jihočeských vědců. Snaží se vytvořit metodiku ochrany.
Stromům na náměstí brání jak inženýrské sítě, tak archeologické bohatství. Nic z toho ale není vidět, uznává památkářka a vysvětluje tím, proč se ozývá volání po výsadbě stromů v centrech měst.
„Máme technologie, které mohou vyprodukovat buk za vegetační sezonu. Ale chybí tady široké spektrum dřevin. Pořád jsme orientovaní na klasické druhy, tedy smrky, borovice, buky a duby,“ říká Pokorný.
„Efektivita dodávky vody je významná. Strom, o který pečujete a hýčkáte ho, tak pak nemá potřebu kořeny hledat vodu ve spodních vrstvách, protože ji dostane,“ popisuje Kučera.
Městské stromy se necítí příliš dobře. „Ani když zaprší, tak se jim ke kořenům nedostane moc vody. Tím se dostávají do stresu, nejčastěji vidíme, že jim předčasně žloutne listí,“ říká arborista Hora.
Silničáři sice minulý rok vysázeli téměř za každý pokácený strom jeden nový, třetinu z nich ale na jiných místech než v původních alejích podél silnic.
Rodiny z obcí poničených tornádem na jihu Moravy dostaly zdarma vánoční stromky, ozdoby, cukroví a další dary. Vše zorganizovala jedna z dobrovolnic, která jezdí od června pomáhat pravidelně.
Občané si mohou strom zasadit buď sami, nebo to mohou nechat na ekologické organizaci Coed Cadw. Ve Walesu je podle nejnovějších statistik zhruba 1,38 milionu domácností.
Tento způsob likvidace mrtvých a mnohdy nebezpečných stromů simuluje přírodní událost, jakou je třeba vichřice nebo blesk. Hodí se právě do míst, kam se nedostane těžká těžební technika.