Švejnar: Deficit rozpočtu, který vede k investicím, má smysl. Zrušení superhrubé mzdy nic nepřineslo
Česko patří podle Nejvyššího kontrolního úřadu mezi méně zadlužené země v Evropské unii, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech jedno z nejvyšších. „Je zcela v pořádku mít schodky, které vedou k investicím s vysokou návratností. Je otázkou, zdali schodek, který nemá tento efekt, je potřeba,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom z Kolumbijské univerzity a CERGE EI Jan Švejnar.
Veřejný dluh Česka se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru Evropské unie byl růst 14procentní. K zadlužení Česka přispěly zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní. Schodek na nadcházející rok tak bude 235 miliard korun.
Proč se v USA mluví o hrozbě recese, když jejich ekonomika roste slušným tempem? Poslechněte si celý pořad
„Je zcela v pořádku mít schodky, které vedou k investicím s vysokou návratností ať do infrastruktury, do vzdělání, vědy a výzkum. Ty nám dávají smysl, protože dlouhodobě českou ekonomiku pozvednou a zvýší tempo jejího růstu. Nezapomeňme, že zadluženost je dluh dělený HDP. Takže jestliže roste HDP, tak se dluh snižuje,“ připomíná ekonom Švejnar.
Přesně touto cestou procházely například některé velmi zadlužené ekonomiky po druhé světové válce. Jejich HDP totiž v 50. a 60. letech výrazně vzrostlo.
„Je otázkou, zdali schodek, který nemá tento efekt, je potřeba. Například zrušení superhrubé mzdy nemělo příliš stimulující efekt, ale mělo velice negativní efekt na schodek rozpočtu,“ dodává.
Česko nicméně má hospodářskou strategii, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Jejím cílem je Česko provést úspěšně průmyslovou proměnou, na jejíž konci by mělo být vyšší HDP.
Cestou má být zeštíhlení veřejné zprávy, vzdělání, nová odbytiště, reforma antimonopolního úřadu, energetická soběstačnost, digitalizace, investice do výzkumu a IT oboru.
„Všechno to dává smysl, ale je otázka, jak by se to realizovalo a odkud by se na to vzaly zdroje a peníze. Je pravda, že máme velice velkou veřejnou správu, oproti jiným zemím máme spoustu krajů, což jsou velké rezervy,“ domnívá se Švejnar.
18:46
Změny daní pomohly hlavně vysokopříjmovým, říká sociolog Prokop. Kritizuje i neefektivní systém dávek
Číst článek
Stejně tak je sice podle ekonoma dobrý nápad investovat do výzkumu a vzdělání, ale musí se vybrat špičkové nikoliv průměrné oblasti. „Za posledních pár desetiletí se změnil model, kdy průměrnost se vyplácela. Už se nevyplácí, jelikož vítěz bere všechno,“ glosuje ekonom.
Vyrovnaný rozpočet?
Udržet vyrovnaný nebo dokonce přebytkový rozpočet je v západním světě poměrně těžké a ani už to není obvyklé. V současné politické situaci západního světa se zdá být náročnější vrátit se ke zdravému financování, když vlády čelí populistickým návrhům, které jsou rozpočtově neodpovědné, ale pro voliče lákavé.
„Je to opravdu politicko-ekonomické dilema. Vyrovnaného rozpočtu se dá docílit. Připomeňme si, že v Americe, která dlouhodobě má deficity tohoto typu, se za vlády Billa Clintona najednou začal rozpočtový deficit snižovat a dokonce skončil v přebytku. Byl to tehdy rychlý ekonomický růst,“ popisuje Švejnar.
Podobný skok nastal i u nás v druhém desetiletí nynějšího století. A taková dynamika se může v nadcházejících letech zopakovat, věří ekonom.
Ekonomové dokonce mluví o velkém riziku recese. Proč? A co s tím mohou dělat vlády a co centrální banky, které nastavují společně hospodářskou politiku? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu nahoře.
