V polovině srpna, kdy hnutí Tálibán ovládalo už většinu území včetně hlavního města, armáda za vyhrocené situace pomáhala evakuovat ambasádu a afghánské spolupracovníky s rodinami.
Šéf katarské diplomacie sdělil, že v záležitosti obnovy provozu letiště spolupracuje jak s Tureckem, tak s hnutím Tálibán. Katarský ministr ale upřesnil, že ještě nebylo dosaženo žádné dohody.
Hnutí Tálibán sice ovládlo většinu Afghánistánu a dobylo hlavní město Kábul už v polovině srpna, zatím ale není známé budoucí uspořádání moci v zemi. To by se mělo brzy změnit.
„Všechno pro mě skončilo a stejně tak i pro ostatní lidi ve městě. Venku je vidět, že se nikdo nesměje. Po celém městě panuje absolutní pocit deprese,“ popisuje Afghánka náladu po odchodu Američanů.
Tálibán je podle Millleyho osobní zkušenosti „bezohledná skupina“ a teprve v budoucnu se „ukáže, zda se změní či nikoliv“, prohlásil generál na tiskové konferenci.
Britská armáda musí být podle něj samostatnější a agilnější a v budoucnu méně závislá na spolupráci se Spojenými státy. Ty přesto zůstanou nejbližším spojencem Británie, uvedl ministr Raab.
Britští operativci se sešli se zástupci Tálibánu v Kábulu i katarském Dauhá, kde je sídlo politické kanceláře hnutí. Tam jednal i předseda parlamentního výboru pro zpravodajské informace Simon Gass.
Biden v Bílém domě do velké míry přiznal neúspěch, respektive neefektivitu afghánské mise, hlavně její druhé části po smrti Usámy bin Ládina, osnovatele teroristických útoků na New York a Washington.
Informace o tomto ujednání byla zveřejněna až nyní po stažení Američanů z obav, jak by na dřívější oznámení Tálibán reagoval a zda by to nevyprovokovalo další atentát teroristického Islámského státu.
Že jsou obavy o umožnění svobodného odchodu Afghánců ze země ovládané Tálibánem na místě, se domnívá Slavomír Horák: „Předpokládám, že Tálibán nebude chtít vypouštět lidi ze země.“
Z vojenského hlediska bylo možné evakuaci řešit lépe, míní amerikanista. Za hlavní Bidenovu chybu považuje to, že evakuace byla prováděna z kábulského letiště a ne z vojenské základny.
„Blahopřejeme Afghánistánu... Toto vítězství patří nám všem,“ prohlásil mluvčí Tálibánu. „Je to velká lekce pro okupanty a pro naše budoucí generace. Je to také lekce pro celý svět,“ uvedl.
„Chápejte mě správně, žádná armáda na světě nedělá víc než armáda Spojených států pro to, aby zabránila obětem mezi civilisty, a nikdo si nepřeje, aby byli připraveni o život nevinní,“ řekl mluvčí.
Vozidla s bojovníky Tálibánu projížděla po ranveji v severní, vojenské části letiště Hamída Karzaie a později se zde pěšky prošli také někteří vůdci hnutí.
Z Afghánistánu v noci na úterý odletěli poslední američtí vojáci. USA už dříve oznámily, že z Afghánistánu, kde jejich vojáci spolu se spojenci působili po dvě desetiletí, odejdou do 31. srpna.
„Je to nejextrémnější a nejnásilnější ze všech džihádistických militantních skupin v Afghánistánu,“ píše BBC o organizaci Islámský stát-Chorásán, která stojí za čtvrtečním útokem u letiště v Kábulu.
Ovládnutí své země radikály z hnutí Tálibán očekávala, a tak z Afghánistánu utekla do Ameriky s předstihem. Do poslední chvíle před koncem evakuací se snaží do bezpečí dostat i zbytek rodiny.
Ačkoliv vrcholnou platformou pro diskusi o Afghánistánu zůstává Severoatlantická aliance (NATO), o dronových útocích na atentátníka rozhodly Spojené státy samy.
Na kábulské letiště v pondělí ráno někdo vypálil až pět raket. Letištní bezpečnostní systém rakety zachytil a zlikvidoval. K útoku se přihlásila afghánská odnož teroristické organizace Islámský stát.
„Londýn a Paříž pracují na návrhu rezoluce, která by v Kábulu stanovila bezpečnou zónu pod kontrolou OSN, aby mohly pokračovat humanitární operace,“ prohlásil Macron.
Pen Farthing se brání tím, že se jednalo o charterový let a zatímco zvířata byla v zavazadlovém prostoru, místa na palubě nabídl uprchlíkům. Jeho zaměstnance ale Tálibán nepovolilo vstup na letiště.
Biden řekl, že další útok je během následujících 24 až 36 hodin „velmi pravděpodobný“. Agentura Reuters uvedla, že na letišti je nyní asi tisícovka civilistů, kteří ještě čekají na leteckou evakuaci.
Kdo může za kolaps Afghánistánu a humanitární katastrofu, která se tam teď odehrává poté, co země padla do rukou radikálů z hnutí Tálibán. Tahle otázka zní velmi silně hlavně ve Spojených státech.
Mluvčí hnutí očekává, že brzy pominou ekonomické šoky a pád měny, který následoval poté, co se Tálibán v polovině srpna po překvapivé a bleskové ofenzívě zmocnil prakticky celého Afghánistánu.