Odepisovat Bidena je předčasné
Chaos, který doprovázel odchod amerických vojáků z Afghánistánu, bude v kontextu americké domácí politiky časem považován jen za politickou kaňku, nikoliv za politické fiasko prezidenta Joea Bidena. Samotné ukončení americké mise v Afghánistánu po dvaceti letech většina americké veřejnosti už teď spíše oceňuje. Až opadnou emoce rozvířené záběry z kábulského letiště, odchod z Afghánistánu bude americkou veřejností vnímán jako správný krok.
Když tedy teď slyšíme od Bidenových kritiků, že jak ukončení afghánské mise, tak zejména chaotický odchod z Afghánistánu výrazně poznamenají příští volby do Kongresu, je to spíše jen zbožné přání.
Biden ve svém projevu po odchodu posledních amerických jednotek z Afghánistánu dobře vystihl, co si myslí většina Američanů: Bylo načase ukončit nekonečnou válku, a když už bylo takové rozhodnutí přijato, bylo potřeba se vyhnout i nekonečnému odcházení amerických jednotek.
Podle něj je načase bojovat nikoliv s hrozbou starou dvacet let, ale zaměřit se na hrozby současné. Odchodem z Afghánistánu si USA rozvázaly ruce, aby přesně cílenými útoky zasahovaly proti teroristům globálně tam, kde skutečně momentálně budují základny, a neztrácely lidské životy i obrovské finanční prostředky nekonečnou okupací země, k jejíž možné úplné transformaci v moderní demokratický stát nemá západní společenství vůli.
Oživení ekonomiky
Bidenova administrativa se samozřejmě při odchodu dopustila chyb – kupříkladu špatně odhadla rychlost, s níž zkolabovala afghánská armáda a s níž se Tálibán zmocnil kontroly nad celým Afghánistánem. Jenže ty budou v americké kampani před volbami do Kongresu příští rok i v prezidentských volbách v roce 2024 hrát už jen okrajovou roli.
V roce 2008 pomáhal při záchraně Bidena, sám teď žádá o pomoc. Tlumočník zůstal v Afghánistánu uvízlý
Číst článek
Mnohem podstatnější bude, zda se Bidenovi podaří úspěšně dokončit proces schvalování dvou obřích finančních injekcí, kterými chce rozhýbat ekonomiku, zmodernizovat americkou infrastrukturu a zavést po devastující koronakrizi celou řadu nových sociálních programů.
Obě komory amerického Kongresu už schválily obří rozpočet ve výši více než tří bilionů dolarů, z něhož chce Biden financovat nové sociální a ekonomické programy. Zákon nyní ještě musí projít dohadovacím řízením mezi oběma komorami. A může samozřejmě ještě narazit.
Ale pokud nakonec úspěšně dorazí na stůl prezidenta k podpisu, spustí se lavina vpravdě revolučních ekonomických a sociálních změn, které budou mít na výsledky příštích voleb mnohem větší dopady než odchod z Afghánistánu.
Možná ještě větší dopad může mít zákon, jímž chce Biden modernizovat už leckde zastaralou americkou dopravní infrastrukturu a posunout USA k zelené ekonomice. Demokraté s pomocí části republikánů už schválili v Senátu financování tohoto programu ve výši jednoho bilionu dolarů a očekává se, že projde i Sněmovnou reprezentantů.
Pokud se tak stane, lze už v příštím roce očekávat vznik velkého počtu nových pracovních míst a celkové oživení americké ekonomiky. To americká veřejnost přijme nepochybně pozitivně. Zároveň ale bude Biden muset čelit v konfrontaci s republikány obviněním, že obří intervence federální vlády jsou v americkém kontextu příliš levicové a svým objemem přemrštěné.
Bude to právě debata, která rozhodne o výsledku příštích voleb – o tom, jak moc má federální vláda zasahovat do ekonomiky jako investor, a zda si USA mohou obří finanční injekce na dluh dovolit.
K jaké interpretaci se většina americké veřejnosti přikloní, ale budeme vědět až někdy v polovině příštího roku.
Autor působí na New York University Prague
Rusko jako velmoc? Zdařilá simulace
Lída Rakušanová
Rusové se vyžívají v krutém mučení ukrajinských vězňů
Alexandr Mitrofanov
Trump má pro Ahmada Šaru slabost
Jan Fingerland
Babiš a Fiala pečou své předvolební dorty
Kateřina Perknerová