„Není fyzicky možné uzavřít tak velký provoz jako je důl Turów. Povrchové doly se projektují na mnohaleté využívání,“ řekl Radiožurnálu báňský inženýr dolu Turów Rafal Skorupiňski.
Polsko rozhodnutí Soudního dvora dodržet odmítlo a požádalo soud o jeho zrušení s tím, že náhlé zastavení těžby by mohlo způsobit ekologickou katastrofu a pro zemi by mělo značné ekonomické následky.
Speciální důlní laboratoř otevřel státní podnik Diamo, který chce zkoumat riziková místa v souvislosti s těžbou uhlí. Nezmapovaných oblastí je v celém revíru ještě hodně.
Ti, co tragickou událost přežili, na ni dodnes vzpomínají se slzami v očích. Tragédii na dole Pluto připomíná expozice v Podkrušnohorském technickém muzeu.
Polsko pokračuje ve sporné těžbě v pohraničním dole Turów. Důl se má rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a do hloubky 330 metrů. Uhlí se ale podle expertů pro výrobu elektřiny brzy nevyplatí.
Stroj váží téměř 5 000 tun a vysoký je 36 metrů. Jde o jeden z celkem dvou vyrobených kusů. Patří mezi největší uhelná rypadla v historii českého dobývání uhlí.
Praha||Lenka Kabrhelová, Pavel Vondra, Alžběta Jurčová|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Česko a Polsko zatím stále nenašly východisko ze situace kolem polského hnědouhelného dolu Turów. Co je v sázce z polské strany? A kam až spor může dojít?
V Trojmezí u hranic Česka s Polskem a Německem se opět debatuje o dopadech těžby hnědého uhlí. Polské ministerstvo životního prostředí odsouhlasilo provoz dolu Turów do roku 2044. Česko protestuje.
Většina tepláren v Česku může přestat spalovat uhlí do roku 2030. Potřebné investice na jejich transformaci se pohybují okolo 100 miliard korun, uvádí studie vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
„Necháváme ten termín otevřený, rozhodně ne letos. Nejbližší možný termín je konec roku 2022, to není ještě úplně definitivně stanovené,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.
V usnesení komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky.
Odkdy se Česká republika obejde bez elektřiny z uhlí? Ve hře jsou tři termíny – roky 2033, 2038 a 2043. Který z nich vyhraje? Přečtěte si rozhovor pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Zastupitelé totiž koncem července řešili, zda severočeská obec dá pro letošní ročník všanc svoje pozemky. Po policejním šetření to ale Staňkovice zamítly.
Česká média se ve středu věnují také tomu, že v zemi stoupá počet lidí trpících revmatoidní artritidou. Za posledních osm let počet pacientů vzrostl o šedesát procent.
Stát je majitelem OKD znovu od roku 2018, kdy ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko. OKD v té době bylo v insolvenci, převedení dolů i se zaměstnanci na stát bylo součástí reorganizačního plánu.
Program Sedm nejohroženějších památek v Evropě má za cíl upozornit veřejnost i soukromé subjekty, usilovat o záchranu staveb a zajistit jim udržitelnou budoucnost.
Ekonom ovšem zároveň zdůrazňuje, že Zelenou dohodu Evropa potřebuje a může díky ní získat i globální výhodu – pokud se podaří přesvědčit i další světové hráče.
Horníci byli podle ohlasů z místa s koncem dolu už dlouho smířeni. V Orlové uhlí ještě je, podle OKD ale už tamní zásoby nejsou ekonomicky vytěžitelné.
Poslední zbytky uhlí v dole v současné době těží asi 240 horníků. Většinu z nich po ukončení těžby v Dole Lazy převede firma OKD do ostatních částí karvinského revíru.
