Návrat TGM do vlasti. Filmový archiv ukrývá málo známé záběry prvního československého prezidenta
Mezi 150 miliony metry filmových pásů v Národním filmovém archivu je také několik stovek metrů, na kterých je zaznamenán vznik samostatného Československa. A i když se záběry s Tomášem Garriguem Masarykem na televizních obrazovkách nebo na fotografiích objevují poměrně často, přesto mají kurátoři a restaurátoři sbírek stále co nového objevovat.
Usměvavá drobná plavovláska v bílém plášti vyndává z plastové zelené krabice asi tříkilogramový filmový pás a nasazuje jej na speciální převíjecí stůl. Mimo čtyř kotoučů jsou u něj po stranách připevněné reprobedny. Uprostřed stolu je umístěna obrazovka, na které je obsah filmu vidět.
„Je to film Návrat prezidenta T. G. Masaryka do vlasti v roce 1918. Je to film němý, s mezititulky,“ popisuje Radiožurnálu restaurátorka filmů Eva Smělá.
Staré filmy, jak je neznáte. Filmový archiv vytvořil nové trailery pro českou klasiku
Číst článek
Několik desítek asi dvouminutových černobílých záběrů pořídil jeden z bratrů Deglových. Karel Degl se od roku 1916 věnoval režii a pracoval pro filmové laboratoře Lucernafilm. O tři roky později založil společně s bratrem Emanuelem rodinnou firmu. Už od roku 1918 zaznamenávali společenské i politické dění v době první republiky.
Natáčeli, i když se Tomáš Garrigue Masaryk v prosinci roku 1918 vracel po svém pobytu v zahraničí zpět do vlasti. Jel vlakem a postupně navštěvoval České Budějovice, Tábor a Benešov. Na nádraží ho vítaly stovky lidí, zástupci města, vojenští hodnostáři i řadoví vojáci. Na každé zastávce mu dvojice žen nabídla chléb se solí.
Stejně tak i 21. prosince roku 1918, když vystoupil na pražském Wilsonově nádraží. Na záběru má oblečený tmavý zimní kabát a klobouk. Jakmile vystoupí z vagonu, smekne ho a pozdraví zástupce města. Dokument Národní filmový archiv na promítání nepůjčuje, záběry běžně k vidění nejsou.
Originál zůstane pro další generace
Film s dokumentárními záběry trval asi 15 minut. Když skončil, zamířila jsem do druhého patra Národního filmového archivu, kde jsou pracoviště kurátorů, kteří pečují o písemné doklady k filmům.
„Dějiny kinematografie nejsou jen samotné filmy, ale i doprovodné materiály s nimi související,“ vysvětluje Radiožurnálu vedoucí oddělení písemných archiválií Tomáš Lachman.
„Máme tu připraveny titulkové listiny, to jsou soupisy mezititulků, které se objevovaly na filmech a popisovaly divákům, koho na záběrech vidí, případně jaké události jsou na záběrech zobrazeny. Tyto papíry vznikaly v době, kdy fungovala společnost Bratři Deglové,“ dodává Lachman.
Zatímco popisky psané strojem bratry Deglovými před námi leží na stole a můžeme se jich bez ostychu dotknout, pro 100 let starý autentický filmový pás se záběry Tomáše Garrigua Masaryka pořídil Národní filmový archiv kopie. Originál je z vysoce hořlavého materiálu a je uložen v trezoru. Zůstane tak bezpečně uchován i pro další generace.
