Dosavadní Pavlův postup však není pro opozici dostatečným důkazem o koordinaci. „První výstupy mě o tom příliš nepřesvědčily,” říká pro Český rozhlas poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).
Podle programového prohlášení vlády jde o nadresortního koordinátora pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik.
„Bezpečnostní rada státu ve středu jednomyslně doporučila zřízení té funkce tak, jak jsme to navrhli. Na příštím jednání bude vláda vytvoření této funkce schvalovat,“ uvedl premiér.
„Mnohé balkánské země to chápou. Chápou, že přes ně proudí uprchlíci do Evropy a že se to Evropské unii nelíbí, a vědí, že s tím musí něco dělat,“ nastiňuje Tomáš Pojar, poradce premiéra.
Podle poradce premiéra Petra Fialy budou setkání s jistotou pokračovat. Nyní jsou již vybrané tři nadcházející země, v nichž se summity uskuteční. Země by se měly setkávat dvakrát do roka.
„Ideou summitu je, aby se lídři mohli sejít bez draftování jakýchkoliv závěrů, bez slovíčkaření, bez budování nových struktur, bez toho, aby všichni museli mluvit po sobě,“ říká poradce premiéra.
„České firmy se zapojí ve čtyřech základních směrech. Není to jenom jednosměrná pomoc, ale jsou to byznysové dealy, které pomůžou jak Ukrajině, tak nám,“ říká poradce premiéra Tomáš Pojar.
Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) bude mít české předsednictví pět klíčových témat, včetně posilování energetické bezpečnosti nebo unijní obrany.
Pojar připomíná, že ačkoliv byli v tuzemsku Rusové pro operace pod diplomatickým krytím výrazně omezeni, Rusko tím neztratilo o Českou republiku a střední Evropu zájem.
Vyslání pozemních jednotek NATO je podle Pojara málo pravděpodobné. Představit si to umí v případě, že by Rusko zaútočilo například na základnu v polském Řešově (Rzeszówe).
Vláda představila své programové prohlášení. Velké ambice má v oblasti obrany – na tu se zavázala odvádět dvě procenta hrubého domácího produktu už v roce 2025.
Z Pojarova pohledu by bylo nemoudré Rusku ustupovat. Obratem totiž přijdou nové požadavky a to by k deeskalaci napětí nepřispělo. Podle velvyslance Landovského je důležité udržovat dialog.
Vesmírní odborníci se podle mnohých expertů v Česku uplatní. V Praze například sídlí organizace, která řídí evropský družicový systém Galileo, mezinárodní spolupráce je však mnohem více.
24:15
Praha||Alžběta Švarcová|Zprávy ze světa|Dvacet minut Radiožurnálu
V dubnu podle průzkumů dosahovala popularita premiéra Netanjahua k 60 procentům, aktuálně je pod 30 procenty. V ulicích se proti němu bouří demonstranti.
Praha||Jakub Troníček, Vojtěch Srnka|Zprávy z domova|Původní zpráva
Česká civilní rozvědka chystá žalobu o miliony dolarů, které napumpovala do firmy zabývající se tréninkem kybernetické bezpečnosti. Nad firmou ztratila kontrolu, nyní chce investici zpět.
Po zabití Solejmáního hrozí v regionu vypuknutí dalšího kola sektářského a etnického násilí. Toho se obává bývalý velvyslanec v Izraeli a prorektor Vysoké školy Cevro Tomáš Pojar.
Plán na anexi přibližně třetiny Západního břehu prý existuje už dlouho a není nic překvapivého, že s ním Netanjahu přichází před volbami. Míří tím ale na úzkou skupinu voličů.
„Opravdu nevím, jaký přínos může mít, že se vydá kontrolní výbor do Peru,“ řekl Radiožurnálu bývalý náměstek ministra zahraničí a exdiplomat Tomáš Pojar.
„Polsko-izraelské vztahy jsou mnohem více zatížené minulostí a jednou za čas to vybublá a dojde k roztržce,“ řekl bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
V den, kdy USA přesunuly velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, došlo na hranicích Pásma Gazy ke krveprolití. O život přišlo na 62 Palestinců. Proč byl střet tak silný?