Ruští vojáci, kteří složí zbraně, by mohli získat status uprchlíků. Je to humanitární gesto, říká Pojar
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se opakovaně obrátil na západní politiky s požadavkem na zavedení bezletové zóny. „Náš přístup byl od začátku v zásadě realistický. Bezletovou zónu si umíme představit jedině tak, že si ji Ukrajinci vynutí sami, a to tím, že dostanou takové zbraně, že si ji de facto vytvoří,“ uvádí bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, který je i poradcem premiéra Petra Fialy (ODS).
Přinejmenším nad částí Ukrajiny se tak podle něj už stalo, protože ruská letadla a helikoptéry v zásadě operují na frontových liniích a většina bombardování je ze strany dělostřelectva a raketometů.
Polsko chce na summitu NATO požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Podle Pojara ale vyslání bojových jednotek momentálně není na stole, nevylučuje ale, že se to může časem změnit.
„Ďábel je v detailu. Je otázka, kdy a jaké jednotky by byly nasazeny, co by měly za úkol. Něco jiného je nasadit jednotky, které budou dohlížet na dodržování příměří, pokud dojde k dohodě. A něco jiného je vynucovat bezletovou zónu a mír. Musíte poslat vojáky do boje, a to je úplně jiná liga a nese to jiná rizika, včetně rozšíření konfliktu,“ upozorňuje.
Vyslání pozemních jednotek NATO je podle Pojara málo pravděpodobné. Představit si to umí v případě, že by Rusko zaútočilo například na základnu v polském Řešově (Rzeszówe), odkud proudí vojenská pomoc na Ukrajinu a kde jsou polští a američtí vojáci.
„Spojené státy a Polsko by na to musely reagovat. Ne nutně symetrickým, ale asymetrickým útokem na ruské pozice na Ukrajině. V odvetě za útok na alianční území,“ naznačuje expert.
„Útočiště ruským vojákům, kteří složí zbraně? Jde o humanitární gesto.“
Tomáš Pojar
Vojáci-uprchlíci
Česko hodlá na summitu EU prosazovat další dodávky zbraní, včetně protileteckých a protitankových, ale také humanitární pomoc pro Ukrajinu i větší podporu zemí, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků.
Spolu s dalšími sankcemi proti Rusku by se podle Pojara mělo diskutovat i o možnosti poskytnout útočiště mimo válčící země těm ruským vojákům, kteří složí zbraně.
„Jsme přesvědčeni o tom, že to je gesto humanitární, protože spousta těch osmnácti a dvacetiletých kluků byla na Ukrajinu poslána na jatka,“ zdůrazňuje.
Z těchto vojáků by se mohli stát uprchlíci se zvláštním statusem a nehrozilo by jim vrácení do Ruska a vězení nebo pobyt v zajateckém táboře. Předpokladem je ovšem dohoda více zemí, navíc by šlo o omezený počet lidí.
Pojar soudí, že se zatím daří koordinovat postup západních států, jednotlivé země ovšem mají rozdílné představy. „Patříme mezi země, které si myslí, že musíme, a máme, dělat více, a tím to také bude kratší a levnější. Jiné země to vidí jinak, nebo se liší v dílčích přístupech, jaké sankce mají smysl a které jsou kontraproduktivní,“ podotýká.
Důležité prý bude zachovat jednotu i za cenu kompromisů, aby žádný stát neblokoval další sankce: „Nemyslím si, že by to někdo byl. Země, které byly v minulosti vlažné, tak jsou i dnes. Ale podívejte se, s čím souhlasili. Na Německu je to nejlépe vidět, jeho pozice se vyvíjí a má jasno, v čem spočívá Putinův režim.“
Čas hraje pro Ukrajince
Pojar nechce být konkrétní, pokud jde o to, jaké zbraně Česko posílá na Ukrajinu. V našem zájmu prý je, aby se konflikt co nejrychleji zastavil, a to co nejdále od našich hranic.
„Ukrajinci jsou realisté. Proto nenapadali Donbas ani Krym, který Rusko okupovalo osm let.“
Tomáš Pojar
„Ruské vedení to říká zcela jasně: Chtějí zpátky tam, kde skončila studená válka před 30 lety. Chtějí ovládat i Českou republiku. Říkají to, myslí si to, jsou v tom upřímní a máme je brát vážně. A čím dále od nás se ten konflikt zastaví, tím lépe pro nás,“ uvádí.
Bývalý diplomat a velvyslanec v Izraeli je zároveň skeptický vůči dosavadnímu průběhu jednání, v nichž si prý Rusové kladou nepřijatelné požadavky, a to nehledě na ty, které ruský prezident vyslovuje vůči domácímu publiku v Rusku. Nevylučuje ale, že Ukrajinci budou ochotní se dočasně vzdát některých území.
„Ukrajinci jsou realisté. Nenapadali Donbas, který Rusko okupovalo fakticky už osm let, ani Krym. Mohou čekat, až se ruský režim zhroutí, což se dříve nebo později stane, a Ukrajinu znovu sjednotí,“ uzavírá.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
