Tomáš Pojar si nabral moc agendy a nestíhal vnitřní bezpečnost, kritizuje končícího vládního poradce pro bezpečnost Robert Králíček. Místopředseda ANO by jeho pozici pojal jinak, popisuje v rozhovoru.
„Třicet let neinvestujeme do vlastní obrany a naše schopnosti jsou velmi, velmi omezené. Až budeme mít silné armády, tak to o nás bez nás nebude,“ konstatuje Tomáš Pojar.
„Ruská válka proti Ukrajině a celé Evropě, energetická krize způsobená agresivní politikou Kremlu nebo nové nastavení vztahů mezi Evropou USA byly nelehkými zkouškami,“ rekapituluje Pojar.
Premiér, poradce, šerpa nebo ministr? Ve vznikající vládě Andreje Babiše (ANO) se formuje zahraničněpolitický tým, který bude ostře sledovaný na domácí i mezinárodní scéně.
Poradce pro národní bezpečnost například koordinuje vládní politiku týkající se obrany a bezpečnosti a také zastupuje předsedu vlády při jednáních s cizími státy nebo mezinárodními organizacemi.
„Chápu, že se nová vláda bude chtít pokud možno soustředit na domácí témata. Kéž by byla situace ve světě a v Evropě tak jednoduchá a harmonická,“ říká oceněný poradce Petra Fialy Tomáš Pojar.
Po začátku ruské invaze doprovázel Pojar předsedu vlády Petra Fialu z ODS do Kyjeva na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ze své funkce stojí také za českou muniční iniciativou.
„Myslím, že se máme soustředit na dlouhodobou výstavbu armády, posílení kapacit a na dlouhodobé nasazení na východním křídle aliance,“ dodává poradce české vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Česká republika by tak navázala na pobaltské státy, Finsko či Polsko, které již takový proces zahájily. Lidskoprávní organizace je od kroku zrazují, země ale argumentují obavami z ruské hrozby.
Seznam ruského ministerstva je nazvaný Příklady prohlášení úředníků a zástupců elit západních zemí ohledně Ruska, v nichž je použit „nenávistný jazyk“. Rusko zveřejnilo před týdnem dva další seznamy.
„Jistě bude i řeč o Ukrajincích žijících na území České republiky, ať už o těch, kteří zde žijí dlouhodobě, nebo ukrajinských uprchlících, kteří již dnes přispívají do české ekonomiky,“ říká Pojar.
„Země se shodly na tom, že je potřeba Ukrajinu podporovat zpravodajskými informacemi tak, aby se lépe mohla bránit,“ říká pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
„Ruská strana si evidentně klade nějaké dodatečné podmínky, respektive připravena není. Tak teď je to na Spojených státech, aby na Rusko patřičně zatlačily,“ řekl pro Radiožurnál Tomáš Pojar.
„Rusko je impérium, které stojí na tom, kolik ovládá čtverečních kilometrů. A dokud není zastaveno, tak se bude rozpínat dál,“ říká poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
„Nedělní debata byla důvěrná a všichni se shodli, že z ní nic nebudou vynášet ven. Dávají na stůl jak peníze, tak zbraně,“ řekl pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
„Pokud bude Evropa bohatá, konkurenceschopná, pokud bude mít dostatečně silné ozbrojené síly, které budou respektovány, tak budeme moci hovořit o znovuzískání suverenity,“ myslí si Tomáš Pojar.
„V našem zájmu je, aby transatlantická spolupráce pokračovala a nevysilovali jsme se obchodními válkami. Protože jediný, kdo by tomu tleskal, by byli diktátoři celého světa,“ říká Pojar.
Napadení tendru na Dukovany Westinghousem a EDF se dalo čekat. Nepředpokládám ale, že by vše antimonopolní úřad zastavil, říká poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
„Cílem je zpečetit společnou snahu o prohloubení našich ekonomických, obchodních, investičních a vědecko-technických vztahů v následujících letech ve všech sférách,“ uvedl Tomáš Pojar pro iROZHLAS.cz.
„My se na to díváme tou optikou, že kdo podporuje Rusko, podporuje i agresi vůči Evropě a tedy i vůči nám,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Lídři pěti zemí Evropské unie se v úterý večer na pražské schůzce shodli na závazku pokračovat v podpoře Ukrajiny. V rozhovoru o tom mluvil Tomáš Pojar, poradce vlády pro národní bezpečnost.
„Nebylo to tak, že by se jedna strana přetlačovala nebo říkala, že by se tam o něčem mluvit nesmělo, nebo naopak tlačila nějaké téma, které druhá strana nechtěla,“ říká Pojar.
