Česko by mohlo mít v budoucnu větší užitek z vesmírného výzkumu a vývoje kosmických technologií

Na přínosu se shodli odborníci na konferenci Kam kráčíš, Česko 2020, kterou uspořádal Aspen Institute Central Europe. Podle akademiků, expertů ze soukromých firem i státních institucí má země v oblasti vesmírného výzkumu velký potenciál. Českou stopu nese už teď řada mezinárodních projektů.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropské sondě se podařilo pořídit snímek povrchu Slunce z dosud nejmenší vzdálenosti

Fotografie sondy Solar Orbiter, která se dokázala přiblížit k Slunci na vzdálenost 77 milionů kilometrů | Foto: NASA/ESA | Zdroj: Reuters

Od letošního února létá ve vesmíru sonda Evropské kosmické agentury Solar Orbiter. Na čtyřech z deseti přístrojů, které zkoumají sluneční aktivitu, se podíleli i čeští experti a firmy, mezi nimi i vědci z turnovských laboratoří TOPTEC. Ti vyvinuli sondě optické komponenty. „V rámci toho jednoho zařízení, které se jmenuje Metist, což je vlastně slunečný koronograf, speciální dalekohled, který se kouká na sluneční koronu,“ říká vedoucí výzkumného programu Radek Melich. „TOPTEC v tomto projektu realizoval dvě hlavní zrcadla, čili dá se říct srdce toho dalekohledu.“

Podle předsedy České vesmírné aliance Petra Bareše ale české firmy dokážou postavit i celou družici. „Družici jsme už v Česku postavili – VZLUSAT. Teď se připravují další, ale je to jen část našich znalostí a know-how,“ uvedl pro Český rozhlas Bareš. „Protože v rámci Evropské vesmírné agentury děláme na řadě špičkových technologií, které jdou nad rámec družice,“ dodává.

Česko jako kosmické centrum EU? Od roku 2021 zde bude sídlit nová evropská vesmírná agentura

Číst článek

Uplatnění v Česku

Odborníci na vesmírné technologie najdou v Česku uplatnění. V Praze například sídlí organizace, která řídí evropský družicový systém Galileo. Nově tu také funguje pod Vojenským zpravodajstvím satelitní centrum SATCEN, které plní úkoly pro Severoatlantickou alianci i civilní úřady. Podle ředitele satelitního centra Ladislava Stahla jsou ambiciózní rovněž plány České republiky a ministerstva obrany v oblasti vesmírných technologií.

„Máme zájem pokrýt celý řetězec kosmických aktivit. Tyto plány se týkají nejenom nosičů jako takových, ale samozřejmě i schopností, které nám zaručí dostat na orbit technické prostředky,“ říká Stahl. „Aktuálně probíhají minimálně dva programy, které se týkají nejenom umělé inteligence, která bude využívat výsledky kosmického průzkumu pro další operační činnost, ale především plánů na stavbu tzv. experimentální družice, která bude sloužit pro ověření technologií, které potom budou nainstalované národní družicové technologii GOLEM (globální orbitální elektrooptický systém, pozn. red.), která bude v provozu od roku 2024,“ uvedl Stahl.

Česku chybí vesmírní inženýři

Ředitel satelitního centra chce, aby se na projektech podílely české firmy, které tak získají zkušenosti a budou se moci rozvíjet. Česká stopa je i na evropské raketě Vega. Stroj, který na začátku září úspěšně odstartoval z kosmodromu ve Francouzské Guyaně, měl na palubě nosič vyrobený českou firmou, jenž vynesl najednou na oběžnou dráhu 53 družic. Na splnění všech norem v projektu evropské rakety Vega dohlíží inženýrka Patricie Ondriašová. Upozorňuje na to, že malé firmě bez zkušeností je těžké svěřit celý projekt velké družice či třeba komunikačního satelitu.

Českých odborníků, kteří by se mohli podílet na vesmírném výzkumu, navíc podle ní není dost. „Na univerzitách se plánuje otevřít obor zaměřený přímo na aerospace (vzdušný a letecký prostor, pozn. red.). Máme výborné výchozí zkušenosti z letectví, takže je na čem stavět. Pokud máte vést projekt typu Solar Orbiter, už potřebujete mnoho expertů z různých oborů, v Česku to je opravdu potřeba více rozvést. I samotné Německo má problém pokrýt komplexní inženýrství, který toto obnáší,“ uvádí Ondriašová.

Sonda OSIRIS-REx odebrala vzorky z planetky Bennu. Hornina ale ze schrány vypadává

Číst článek

Spolupráce státu, soukromého a akademického sektoru taky někdy v Česku vázne, upozorňuje Tomáš Pojar, prorektor CEVRO Institutu. „Problém je zapouzdřenost. Dlouhodobě se potkávám s tím, že si stát vystačí sám se sebou a nechce se bavit – v některých letech bylo dokonce zakázáno se bavit s byznysem,“ říká Pojar. „Akademická sféra se byznysu také štítí a byznys někdy opovrhuje dalšími sektory. To nám rozhodně nepřidává na konkurenceschopnosti ve světě dravců vesmírných programů.“

Podle expertní studie CEVRO institutu bude výzkum vesmíru v následujících letech zásadní pro zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Česku proto doporučuje, aby se aktivně podílelo na vesmírných programech, rozvíjelo schopnosti armády nebo drželo vesmírné programy jako jednu z priorit.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme